Článek
Red Cliff / Rudý útes je jedním z tradičních čínských historických příběhů a byl mnohokrát zpracováván, ať již na jevišti nebo na filmovém plátně. Pojednává o slavné bitvě u Rudého útesu, v níž dva vládci jižních království porazí uchvatitele ze severu pomocí chytré strategie využívající vítr. Ale o příběh zde až tak nejde. Pekingská opera je složitým útvarem nabízejícím divákům pestrou podívanou, v níž se slévají různé druhy umění: zpěv, tanec, herectví i bojová umění spolu s okázalými kostýmy a maskami.
Herci pekingské opery studují své role po celá léta a čínští diváci dokážou ocenit jejich mistrovské variace jednotlivých, pevně daných typů postav v představeních, která trvají často i celý den. Pražská dvouapůlhodinová verze byla jen stručným výtahem z historického eposu o šesti dějstvích, ale i tak přinesla divákům pozoruhodnou podívanou. Pekingská opera se stále vyvíjí a přijímá i vlivy západní kultury, takže na rozdíl od tradiční střídmé scénické podoby měla inscenace Rudého útesu bohatší scénografii využívající i projekce.
Cchaj Fu-čchao: Red Cliff / Rudý útes
Národní centrum múzických umění v Pekingu Národní divadlo, Praha, 10. 7. 2012
Hlasy protagonistů i zvuk tradičních čínských nástrojů, zejména bubnů, zněly nezvyklým uším až příliš ostře, ale čistě a pevně. Čínští pěvci zpívají doslova celým tělem, stylizovaný zpěv i mluva jsou charakteristické pro jednotlivé postavy, stejně jako gestika a pohyb. Obdivuhodná byla obratnost herců pohybujících se na vysokých „kothurnech“ i mrštnost tanečníků v bojových scénách. A v neposlední řadě i zdobné kostýmy, s nimiž herci pracují velmi sofistikovaným způsobem. Dotek s uměním pekingské opery rozhodně stál za to.
