Článek
Kolekce osmi desítek snímků vznikala v letech 1990 až 2015 a třináct prací mohou návštěvníci spatřit vůbec poprvé. Ideově výstava navazuje na projekt Ďábel v nás, je ovšem rozšířena o kolekci děl s tematikou pronikání uprchlíků do Evropy.
Jde o aktuální zachycení sociálněpolitické problematiky, což bylo vždy pro tvorbu Šibíka zásadní. Právě on posunul naši humanitární a dokumentární fotografii do nových dimenzí.
Zobrazování reality, ať už jakkoli kruté, dokázal pojmout nejen jako příběh, ale také jako osobní zpověď. Z jeho snímků nečiší chladný odstup od dění, naopak máme pocit, že vstupuje do děje a osobně se (byť symbolicky) angažuje. Neutíká před zodpovědností, není alibista. Dobře totiž ví, že krutost, násilí či mrtví v ulicích polorozbořených měst nesmí představovat laciné efekty, kterými lze působit na city lidí.
Šibík jde na věc rafinovaně. Příběh, který vypráví, se skládá s neúprosnou pravidelností z několika paralelně probíhajících dějů. To, co upoutá v prvním plánu, nemusí být vždy zásadním tématem kompozice. Je nutné se dívat dál, i mimo hlavní dějovou linii. Teprve pak lze pochopit, o co v globálu jde.
Fotograf Jan Šibík
Silueta muže v plynové masce kontrastuje s oranžovo-rudým výbuchem inferna v pozadí. Figura jako by byla pohlcena ohňovou stěnou a stala se její součástí. Ne člověk, ale živel hraje v tomto případě hlavní vizuální roli.
Bojovníkovi jdoucímu ulicí liberijské Monrovie leze z obrazu kus pažby automatické pušky a jako baldachýn nad ním plápolají červené a bílé pruhy státní vlajky, na níž coby klenot doslova svítí bílá hvězda. Naproti mu jde dětský voják s bílým křížem na čele, jehož figura se odráží v nehybné hladině špinavé louže. Svoboda vykoupená střelbou z automatických zbraní vyjádřená několika nezávislými mikropříběhy.
Díky tomu, že má Šibík talent uvidět neotřelou kompozici i v celkem banálních situacích a je schopen i děsivost okamžiku povýšit na umělecké dílo, odneseme si z výstavy něco víc. Nejen pocit, že se svět řítí do bezedné propasti a my mu pomáháme, ale i přesvědčení o možnosti situaci aspoň trochu změnit.