Článek
Ve zprávě stojí: "Duševní pirátství v České republice přetrvává ve velkém rozměru ve všech sektorech autorského práva." Jedná se zejména o vypalování hudebních nahrávek, programů, her a filmů na kompaktní disky, jejichž výroba podle IIPA přesahuje potřeby českého trhu. Rozmohlo se rovněž internetové pirátství související se stahováním a vypalováním programů. Podle IIPA nepřikročila Česká republika k vynucování zákonů na ochranu autorského práva a připouští i nadále právní mezery, které umožňují existenci například pirátského kopírování.
V České republice existují tři základní ochranné svazy. Intergram, jenž zastupuje výkonné umělce a výrobce zvukových i zvukověobrazových záznamů, Ochranný svaz autorský (OSA), který zastupuje nositele hudebních práv, a Dilia, jež sdružuje divadelní umělce. OSA, která je nejčastěji v centru pozornosti médií, je ze zákona jedinou institucí, která u nás vykonává autorská práva k dílům hudebním s textem nebo bez textu, jak je tomu ve většině evropských zemích, což vadí mnoha hudebníkům a provozovatelům klubů či diskoték. I publishingové organizace při velkých vydavatelstvích jsou členy OSA.
Případ Krajčo
V poslední době se proti svazu, jenž se pravidelně zúčastňuje soudních procesů se svými dlužníky, postavil zpěvák skupiny Kryštof, Richard Krajčo a skupina Divoký Bill. Krajčo svaz obvinil, že od něho neobdržel odpovídající množství peněz při vyúčtování honorářů za rok 2001.
Na to předsedkyně představenstva OS JUDr. Alexandra Wünschová - Pujmanová namítá: "Výši autorské odměny za hudební produkci určuje OSA na základě dohody s interprety. Hodnotu svých děl si určují autoři sami. Pořadatel koncertů či provozovatel diskotéky je při každém uzavření licenční smlouvy seznámen s tím, jakým způsobem bude autorská odměna vypočítána."
Případ Divoký Bill
Skupina Divoký Bill se zase podivuje nad tím, že se po pořadatelích jejích koncertů svaz požaduje zaplacení poplatků za užití díla, byť skupina není zastupována OSA ani publishingovou organizací vydavatele.
Na tento případ jsou jako ušitá slova hudebníka Mikoláše Chadimy, člena OSA: "Když nějaká kapela není zastupovaná OSA, je to neznalost a je chyba, že se její členové o ty věci nestarají. Když hrají svůj repertoár a nejsou zastupováni, mají dvě možnosti. Buď se domluví s pořadatelem, že zaplatí autorský honorář po produkci, protože v celé Evropě platí, že se podle zákona nesmíte autorského honoráře vzdát. Pokud hrají na akci, kde jsou dvě kapely zastupované a dvě nikoli, pořadatel je podle zákona povinen platit OSA, a skupina si může jednou za rok v lednu dojít na svaz, kde autorské honoráře normálně dostane. Že to neví, je její ignorance." Soubor se totiž takto může připravit o peníze, neboť OSA má podle něj přece jen větší možnosti poplatky vybrat.
OSA problémy popírá
Přesto ze stovek sporů některé OSA prohrává. JUDr. Alexandra Wünschová - Pujmanová tvrdí, že je to věc soudcovského náhledu na případ. "Někdy je skutečně důkazní nouze, ale to neznamená, že k porušení zákona nedošlo." Je přesvědčena, že činnost její organizace je v naprostém pořádku.
Malé právní vědomí i tlaky lobbistů
Tlaky na OSA vyvolávají podle ní především ti, kdož se chtějí vyhnout povinnosti platit poplatky: "Některé skupiny uživatelů hudebních děl jsou mocny silného lobbingu vzhledem k tomu, že nechtějí platit. Lze je najít především v oblasti pohostinství," řekla JUDr. Alexandra Wünschová - Pujmanová. "Problém je také ten, že v České republice je právní vědomí v oblasti duševního vlastnictví žalostné. Mám zkušenost, že staví-li u nás zahraniční investor hotel, tak ještě než je dostavěn jedná člen managementu s OSA o tom, jaké bude platit autorské honoráře za užití televizních a rozhlasových přijímačů."