Článek
Její autor, významný teoretik Vjačeslav Glazyčev, přistupuje k encyklopedickému pojetí architektury zcela odlišně. Základem mu je architektura sama, její podstata, její ustrojení, její smysl.
Takže první kapitola se jmenuje Architektura mezi živly - Země, Voda, Oheň a světlo, Zeleň, Vzduch, Tlupa, Čas. A v každém hesle je vše probíráno v rámci celých dějin, takže se vedle sebe ocitají egyptské pyramidy a Wrightův hotel Imperial, benátské paláce a stavby Richarda Englanda na Maltě... Podstatné není historické zařazení, ale vztah k příslušnému živlu, mezi které je tlupa či dav začleněna možná překvapivě, ale zcela oprávněně - dav v Mekce, dav na fotbalovém stadionu, dav na rockovém festivalu.
Zcela nové je i pojetí většiny dalších kapitol. Už jejich názvy ukazují, o jakou odlišnost jde: Architektura jako umění (v ruštině uměnie, nikoli isskustvo), Architektura jako mistrovství, Architektonické vědění, Architektura jako profese, Tvorba v architektuře, Architektonická harmonie, Architektura jako pochopení smyslu a Stanovení stylu. Knihu chápat také jako "jiné" dějiny - nejde o plynulý vývoj podle toku času a podle jednotlivých zemí, ale jde o hledání souvislostí v celém vývoji.
V závěru knihy jsou přidány úvahy o vybraných městech a na konec přece jen něco encyklopedického - životopisná hesla vybraných architektů. Je to vzrušující čtení, které mnohé stavby a autory, právě tím, že nesleduje jen dějinnou linii, dostává do nových zajímavých souvislostí. Těm, kdo si uchovali znalosti ruštiny, ji lze jen doporučit - ostatní musí počkat, až bude přeložena do nějakého přístupnějšího jazyka.
Vjačeslav Glazyčev: Architektura. Encyklopedie. Vydala společně vydavatelství Astrel (Balašicha), AST (Novokajakent) a Dizajn. Informacija. Kartografija (Moskva) 2002, 667 stran, cena 600 rublů.
