Článek
Příběh, jenž se odehrává na typické americké střední škole, se skládá ze dvou časových rovin. V současné sleduje poněkud vyprázdněný život maturantky Ellory, která z pro čtenáře neznámých důvodů vytěsnila ze života své spolužáky a někdejší kamarádky. Tato linka se rovnoměrně prolíná s pohledem do hrdinčina předchozího roku, který od teenagerských radovánek směřuje k několika bolestným událostem a pro ni neméně nepříjemným zjištěním o svém okolí i sobě samé.
Román svým pojetím, které nenabízí nic než vyprávění o plytkém životě středoškolaček řešících problémy evokující zápletky mýdlových oper, může zasáhnout pravděpodobně jen svou cílovou skupinu, jejíž parametry splňují naivní -náctileté dívky. Mezi lakováním nehtů a vybíráním hudby do playlistu se toho až do závěru, který je naopak zbytečně dějově nahuštěný, totiž moc nestane.
Autorka možná záměrně zaplňuje většinu stránek bezvýznamnostmi a strohými indiciemi s cílem vzbudit u čtenáře napětí, jež však stále nepřichází. I z tohoto důvodu konečné odhalení tajemství s nádechem téměř až antické tragédie poté vyznívá spíše komicky.
Z bohatosti jazyka je patrné, že Fricková bravurně ovládá mateřštinu. Jeho půvab si je ale třeba paradoxně domyslet, protože ho zcela pohřbívá nekvalitní český překlad.
Eventuální přednosti díla tak zůstávají čtenářům bohužel nejspíše skryty.