Článek
Alba vznikala na různých místech. První jste nahrála v Austrálii, druhé v Los Angeles. Na letošním Primal Heart jste pracovala v New Yorku. Říkáte o něm, že je ze všech nejvíc osobní. Souvisí to nějak právě i s místem vzniku?
Každé z těch měst mou hudbu ovlivnilo. Například v Los Angeles se mi tvořilo velmi snadno, město rozjitří vaši představivost. Proto jsem na desce Golden Echo experimentovala a zdá se mi hodně svobodná. A také možná až příliš nabitá nápady. New York mě vrátil na zem a zároveň obrátil mou pozornost ke společnosti. Víc se zajímám o dění ve světě. V Los Angeles člověk žije v bublině.
Poslední deska je opravdu daleko osobnější. Myslím, že je to způsobené i tím, že jsem většinu času pracovala ve vlastním studiu. Nebála jsem se víc otevřít a upřímně vyprávět svůj příběh. Na Golden Echo jsem hrála tolik rolí, že jsem si nyní přála být sama sebou a pokusit se nalézt, co je pro mě v tu chvíli přirozené.
Je to váš záměr, tvořit pokaždé někde jinde?
Řekla bych, že to tak doopravdy je. Hledám inspiraci a v novém prostředí ji nacházím. Nabízí mi jiné bary, nové kavárny a místa schůzek, nové lidi. Ze všeho se mohou rodit nápady. Mým snem je natočit album v Japonsku. Letos jsem tam byla poprvé a hned jsem se cítila velmi dobře. Tamní kultura je zajímavá. Mísí se tam klid a chaos. Tokio je kombinací harmonie a bláznivosti. Co se týká dalšího alba, není ale zatím nic dané.
Říkáte, že jste byla při práci na albu Primal Heart otevřenější než dřív. Dřív jste se bála být sama sebou?
Chvíli trvá, než si člověk zvykne, kolik lidí příběhy, které vypráví, poslouchá. Když připravujete první desku, ještě nevíte, jestli si ji vůbec někdo bude chtít poslechnout. U třetího alba už máte své publikum a to má očekávání. Uvolnit se a na nic si nehrát je těžší, ale nesmírně důležité. Paradoxně mi to připadá snazší během koncertů. Dialog, který navážete s publikem, je intimní a vlastně snadný. Snažím se podobný pocit přenést i na nahrávky.
Půl roku po vydání alba jste část písní vydala v nové podobě pod názvem Songs from Primal Heart: Reimagined. V novém hávu jste skladby představila i na několika komornějších koncertech. Jaké byly?
Jde o ještě intimnější zpracování nových písní. Na koncertech byl rozdíl znát, lidé pozorně naslouchali. Jako posluchač mám ráda různé interpretace písní. Baví mě zkoumat je z různých úhlů pohledu, třeba je očesat na úplný základ.
Své písně ráda posouvám dál i po jejich vzniku už od mlada. Zdá se mi to zajímavější, než je zakonzervovat. Vývoj a změna jsou pro mě podstatné. A je skvělé, že v dnešní době je můžeme zachytit v reálném čase. Jeden den novou verzi nahrajete a druhý den ji vydáte.
Proslavila jste se spoluprací s Gotyem a společnou písní Somebody I Used To Know. Ta podle magazínu Rolling Stone zastínila úspěch vašeho prvního alba. Měla jste také ten pocit?
Tato spolupráce mi především nesmírně pomohla. Bylo by nepříjemné mít tak výrazný hit a nemít na něj čím navázat, ale já už jsem naštěstí měla své vlastní písně a díky nim jsem mohla jeho úspěch využít.
Turné s Gotyem byla úžasná příležitost, jak své písně představit. Nikdy jsem o skladbě Somebody I Used To Know nepřemýšlela negativně. Díky ní jsem se dostala opravdu daleko.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: