Hlavní obsah

Německý spisovatel Volker Kutscher: Rathovy příběhy jsou o demokracii

Právo, Šárka Hellerová, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Před několika týdny u nás vyšel thriller německého spisovatele Volkera Kutschera Mokrá ryba. Jeho série detektivních příběhu s komisařem Gereonem Rathem je v Německu nesmírně populární. Vznikl podle nich i seriál Babylon Berlin.

Článek

Váš thriller Mokrá ryba (Der Nasse Fisch) se odehrává v roce 1929 v Berlíně. Máte vy sám k té době nějaký osobní vztah?

Můj vztah k Berlínu dvacátých a třicátých let má literární povahu. Vše začalo povídkami Emil a Detektivové a Kulička a Toník od Ericha Kästnera, které jsem četl jako malý chlapec. Později jsem v této lekci pokračoval s jeho románem Fabian, knihou Berlin, Alexanderplatz od Döblina, s Hansem Falladou, Imgardem Keunovo, Vicki Baumovou a mnoha dalšími autory té doby. A díky tomu vznikly knihy s komisařem Gereonem Rathem.

Přál jsem si propojit mýtus Berlína s mýtem amerických gangsterek té doby, propojit svět Alfreda Döblina se světem Raymonda Chandlera.

V románu se zabýváte i politickými a společenskými souvislostmi doby. Jak dlouho jste si pro to sbíral podklady?

Nedokážu spočítat, kolik hodin a dní jsem strávil rešeršemi. Ale začal jsem s nimi víc než rok předtím, než jsem v roce 2004 začal Mokrou rybu psát. A dodnes jsem se nezastavil.

Hrdinou vašeho románu je komisař Gereon Rath. Když jste jeho postavu vymýšlel, kým jste se inspiroval?

Každá má románová postava v kterékoli z mých knih je inspirována všemi lidmi, které znám. A to dokonce i těmi fiktivními. Ani Rath tedy není inspirován nikým konkrétním, ale řadou osob. Je však pravda, že v příběhu figurují i opravdové postavy, které jsem tím, že jsem je využil v knize, přetvořil ve fiktivní. Jsou to například policejní prezident Zörgiebel nebo kriminální rada Ernst Gennat.

Nad románem Mokrá ryba se vznáší stín počátku nacistického režimu. Napsal jste i další knihy s postavou Gereona Ratha. Můžete prozradit, jestli se s realitou nacistického režimu setká?

Příběh Mokrá ryba se odehrává před nástupem nacistického režimu. V roce 1929 většina lidí v Berlíně nepovažovala nacismus za politickou sílu, kterou by bylo třeba brát vážně. Ani si neuměla představit, že se ti směšní muži jednoho dne dostanou k moci. V květnu 1929 byla demokracie, Výmarská republika pořád fungovala, ale už se začala rozpadat.

Příběhy Gereona Ratha jsou o demokracii. O tom, jak je křehká a jak snadno se může změnit v diktaturu, pokud se o ni lidé dostatečně nestarají. Pokud se my dostatečně nestaráme. Gereon Rath je jeden z lidí, kteří se považují za apolitické. Myslí si, že politika není jeho věc. Ale to je klam. Na politice vždy záleží a Gereon Rath na to musí přijít. Zabere mu to několik let. Doufám, že dnes se už dokážeme poučit rychleji.

Kolik dalších příběhů s Gereonem Rathem jste napsal?

Lunapark, který se odehrává v roce 1934, je šestý. A napíšu ještě další tři.

Foto: nakladatelství Moba

Obal nového detektivního příběhu s komisařem Rathem.

Podle vašich knih vznikl německý televizní seriál Babylon Berlin. Napsal jste k němu scénář vy sám?

Napsali ho tři režiséři seriálu. Tom Tykwer, Henk Handloegten a Achim von Borries.

Jak moc jste se podílel na natáčení seriálu?

Několikrát jsem si s autory povídal a párkrát jsem se byl podívat na natáčení.

Režisérem seriálu je i slavný Tom Tykwer, autor snímků Lola běží o život či Atlas mraků. Jaký byl jeho způsob práce a jak vám vyhovoval?

Jeho práce si cením, takže jsem měl velkou radost, když jsem zjistil, že chce adaptovat Mokrou rybu. Když jsem s ním poprvé mluvil, zjistil jsem, že má k mému příběhu mnoho nápadů. Řekl jsem mu, že pokud se bude držet jádra mého příběhu a charakteru postav, není ničím jiným omezen.

Napsal jste i knihy, v nichž nefiguruje postava Gereona Ratha?

Ano, tři detektivky. Už je to dlouho.

Inspiruje vás jako autora také současná společenská realita?

Vždy píšu o lidském údělu. O nás a o tom, jak bychom měli nebo mohli žít. Proto myslím, že není důležité, jestli člověk zasadí příběh do současnosti, či minulosti. Historie je pořád přítomná a aktuální.

Co v současné době vidíte jako největší výzvu německé společnosti?

Je to stejné v Německu, České republice i v jakékoli jiné evropské nebo západní zemi. Největší výzvou je obrana demokracie, svobody, míru a práva proti silám, které tyto výdobytky ohrožují. A nejsou to jen krajně pravicové populistické strany jako Alternativa pro Německo a Národní fronta ve Francii. I islamisté, autokratičtí vládci po celém světě či neomezený kapitalismus.

To vše ohrožuje náš způsob života. Musíme být opatrní a neudělat stejné chyby, jako Němci udělali před osmdesáti pěti lety.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Výběr článků

Načítám