Hlavní obsah

Nekupujte GPS, bůh je lepší navigátor

Právo, Věra Míšková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Americký film Já, legenda doprovází do našich kin pověst akčního sci-fi thrilleru s vynikajími digitálními triky. Zejména s tím posledním bych nerada polemizovala. Přesto se jeho nejlepší chvíle odehrají na počátku, když muž, osamělý tak, že víc už si nelze ani představit, jen v doprovodu psa velmi pomalu prochází apokalypticky vylidněnými ulicemi New Yorku.

Článek

Báječná atmosféra spolu s charismatickým hercem a nádhernou fenou ovčáka naladí diváka, aby se (poté, co se natěšil pohledem na skvělou herečku Emmu Thompsonovou v úvodní scéně), ještě pohodlněji usadil v očekávání věcí příštích. Zhruba po dvaceti minutách pochopí, že to nejlepší už má za sebou. A budiž k hanbě tvůrců prozrazeno, že Thompsonová má ve filmu jen tu jednu jedinou scénu.

Svět je tedy vylidněný, pouze bývalý vysoký důstojník Robert Neville ve zdraví přežil epidemii zmutovaného viru, vynalezeného původně jako lék proti rakovině. V několika scénách návratu do minulosti se postupně dozvíme, že ten virus pak skoro celé lidstvo vymlátil, a většinu z těch, co nezabil, proměnil v jakési hnusné, světloplaché zombíky, kteří sežrali to málo zbylých zdravých spoluobčanů. Jen Roberta za celé uplynulé tři roky ne a ne dostat a přiznám se k jisté lítosti nad tím, že jsem se nedozvěděla, jak to tak přišlo, že právě on přežil epidemii, aniž byl následně sežrán.

A tak tedy pravidelně hlásí do rádia, že je tady, a kdyby šel někdo (?) kolem, najde ho každý den v určitou hodinu na molu. A také se snaží dodržovat civilizační pravidla: nakupuje v prázdných obchodech, myje se, vaří, povídá si se psem a snaží se najít lék, kterým by zombíky předělal zpátky na lidi. Je mu samotnému smutno, což je dojemné, ale vždycky dřív než by člověk zaslzel, je jeho počínání přerušeno lekavě natočeným útokem těch ošklivých potvor, které neumějí nic jiného než zařvat a kousnout.

Blouznivé přemítání 

Pak najednou vstoupí na scénu ženská, dítě a bůh, respektive hovory o něm a o víře, a všechno je definitivně „v háji“. Z pořád ještě celkem stravitelné sci-fi se stane blouznivé a velmi pitomé přemítání, po němž přijde boj, obětování a spasení, vše s prvky toho nejlacinějšího hororu. A bůh nakonec působí coby navigátor, neboť se ukáže, že pod jeho laskavým vedením lze trefit konkrétní vrata ve zcela neznámé končině a bez mapy přesněji než s GPS.

Výsledný dojem z filmu Já, legenda je tedy víc než rozpačitý a jen bůh ví, čím to, že má ve Spojených státech takový úspěch, když v něm dojde i na jedno zásadní, neodpustitelné a nesmírně podlé porušení odvěkých pravidel hollywoodských filmů.

Já, legenda USA 2007 Režie: Francis Lawrence, scénář: Mark Protosewich a Akiva Goldsman, hrají: Will Smith, Alice Braga, Willow Smith

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám