Článek
Tomáše Řehořka, který si sám napsal i scénář, zajímají civilní příběhy ze současnosti. Točí věci, které můžete běžně zažít, nebo o nich slyšet od známých. Ve scénáři tedy nevyspekuloval nic příliš efektního a vůbec se nesnaží diváka vděčně bavit.
Jeho životní pocit je spíše skeptický, současnost chce vidět syrově. Pro vystižení rysů, které vnímá jako pro dobu typické, použil čtyři hlavní postavy. Jednou je single třicátník, který žije jen pro sport a nedovede si představit něco jiného. Jeho názory ale prožijí zásadní otřes, když mu lékař poradí, ať už se na vrcholový sport vykašle a raději si udělá nějakou radost.
Druhou je manželka jiného, tentokrát bohatého třicátníka, která má všechno, jenže s manželem nemohou splodit dítě (člověka napadá, proč mají v literatuře a filmech tento problém vždy bohatí?). Pro otěhotnění je ochotna udělat cokoliv i vyspat se s neznámým člověkem. Třetí je naopak chudá dělnice, která má děti dvě, ale život bez podpory partnera vůbec nezvládá. Čtvrtá je její osamělá matka, se kterou se už dlouho nebaví.
Občas scénář skřípe
Základní myšlenkou režiséra, která vyplývá už z názvu Proměny, bylo vystihnout momenty, v nichž se život totálně obrátí a změní se naše pozice i hodnoty, což vůbec není špatný nápad. Škoda, že scénář zabředl do některých klišé.
Dělnici dělá sexuální návrhy tlustý slizký vedoucí a divák už tuší, že v další části filmu ji nouze dožene k prostituci. Také způsob, jak se čtyři příběhy nakonec propojí (hrají v tom roli autonehody), připomíná asi padesát jiných filmů, a to už malinko nudí, nemluvě o tom, že nehod je nějak podezřele moc za sebou. Občas zaskřípe i některý dialog po stylistické rovině, herci promluví knižně a navíc v jednom nebo dvou případech i poněkud nereálně a teatrálně deklamují.
Témata Proměn mohou připomenout novější filmy Jana Hřebejka, jenže Hřebejk má oproti Řehořkovi jednu výhodu. Ta výhoda má zkušeně vypadající zarostlou scénaristickou tvář a jmenuje se Jarchovský.
Naopak závěr příběhu, kde k sobě lidé najdou novou cestu potom, co musí dojít k několika neštěstím, působí celkem pravdivě. Otřesy v životě obnovují rodinné vazby, tady nejde o žádné moralizování nebo o něco trapného.
Proměny
Proměny: ČR, Itálie 2009, režie, scénář a kamera: Tomáš Řehořek, hudba: Dejan Pejovic, hrají: Dita Zábranská, Jan Zadražil, Petra Hřebíčková, Petr Jeništa, Norbert Lichý
Režisérovi musíme přiznat snahu o poctivost a dobrý počáteční nápad. Materiál by chtěl jen trochu vybrousit a vyhodit několik zbytečných a neoriginálních parádiček, jako jsou příliš často opakované "filozofické" záběry na zrychleně plynoucí mraky a jezdící auta. Celkově Proměny vypadají jako dobrý studentský film, nikoliv jako film, "jenž nemá obdoby". Takových obdob by se našlo mnoho.