Článek
Překvapila vás nominace?
Šokovala nás. Od chvíle, kdy se nás loni jako producent ujal Richard Krajčo ze skupiny Kryštof, jsme si s kluky v kapele říkali, jaké by to asi bylo mít nominaci na Slavíka, Anděla nebo podobnou cenu. Vždycky to ale byla spíš legrace, nevěřili jsme, že by se něco takového mohlo stát. No a najednou nám zavolali pořadatelé Slavíka, že máme nominaci. Je to skvělé.
Pro mnoho skupin je Český slavík anketa, kterou neberou tak vážně. Co si myslíte vy?
Její pozici známe a víme, že je dost zkomercionalizovaná. Nám ale může velice pomoci, zvláště kdybychom vyhráli.
Máte za sebou řadu festivalů a jste na turné se skupinou UDG. Jak reagují fanoušci?
Na koncertech nejsou jenom fanoušci UDG, ale často slýcháváme i naše. Pokud hrajeme například v severních Čechách, je jich méně. Na vystoupeních v Ostravě, Olomouci nebo jinde na Moravě je to ale mnohem lepší. Čím blíž jsme domovu, tím víc narážíme na diváky, kteří si zpívají naše písničky. Je to úžasný pocit.
Čím fanoušky získáváte?
Snažíme se dělat muziku od srdce. Je to to, co nás nejvíc baví a co jsme se naučili od jiných českých kapel, které máme rádi. Ať už to jsou Tata Bojs, Chinaski, nebo Kryštof. Necháváme se ovlivnit i americkou a anglickou hudbou. Máme rádi The National, Coldplay nebo The Killers. To všechno se snažíme kombinovat a písničkám dáváme české texty. V nich nám jde o to, abychom oslovili co nejširší publikum, které si v nich najde něco ze svého života.
Vždycky jste psali české texty?
Hned první, který jsme napsali, byl anglický. Byl ale první a poslední. Tu písničku už na koncertech nezpíváme.
Spoluproducentem vašeho alba je Richard Krajčo. V řadě recenzí jste považováni za jakýsi odvar z tvorby Kryštofa. Co si o tom myslíte?
Dobře víme, že podoba mezi námi a Kryštofem skutečně existuje. Myslíme ale, že je na místě. Jsme ze stejného města, děláme podobný styl muziky a já na textech Richarda Krajča vyrostl, za což se nestydím. Kvůli Kryštofovi jsem si koupil kytaru a začal se věnovat hudbě. Málokterá kapela je originální od první desky. Chceme se od toho podobenství odpíchnout a na druhém albu, které už chystáme, dojít k vlastní originalitě.