Hlavní obsah

Na Lhotákových plátnech koexistují člověk i stroj

Právo, Jan Šída

Pod šifrou KL 38-68 se skrývá retrospektiva obrazů malíře Kamila Lhotáka (1912–1990), která v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích trvá do 5. března.

Foto: katalog výstavy

Lhotákovy obrazy mají v sobě zvláštní posmutnělou nostalgii (Auto a drak, 1965).

Článek

Osu kolekce děl tvoří oleje z galerií, ale také ze soukromých sbírek. Některé obrazy dokonce patřily do nedávné doby mezi neznámá díla a lidé je mohou zhlédnout poprvé (například Krajina oživená stroji či Balony na louce).

Lhoták, který spoluzakládal výtvarnou Skupinu 42 a zaujal svými pracemi i Pabla Picassa, bývá často považován za umělce, jehož fascinují létající stroje, technické vynálezy a moderní technologie přelomu devatenáctého a dvacátého století. To je jistě legitimní pohled na jeho tvorbu, nicméně nejpřesnější by asi bylo v jeho případě mluvit o malíři krajináři.

Foto: katalog výstavy

Lhoták Kamil: Portrét Františka Tichého, 1951, olej, plátno.

Právě krajina je totiž jevištěm, na kterém výtvarník rozehrává svou estetickou podívanou. Svět je pro něj divadlem a stroje se stávají v tomto představení těmi hlavními herci.

Člověk? Ano, i ten má na scéně univerza svou úlohu. Je však marginální. Lidé tvoří spíše stafáž, drží koně za uzdu u gigantického cirkusu nebo kráčejí po cestě s kočárkem ve stínu obří vzducholodě.

Dokonalý smysl pro funkčnost detailu

V nezměrné rozlehlosti krajiny pod stejně nekonečnou blankytnou klenbou se zjevují všechny předměty tak, jako by do jejího panenského lůna patřily od nepaměti.

Zepelín krájející modř oblohy připomíná důstojného prehistorického pterodaktyla, automobil v utažské poušti evokuje dvouhrbý koráb pouště a ocelová kola rozesetá v krajině vypadají spíše jako luční kobylky než industriální zásah do nádherné harmonie přírody.

Foto: katalog výstavy

Lhoták Kamil:Plovatka, 1945, olej, plátno.

Hlavní devízou děl Kamila Lhotáka je především smysl pro funkčnost detailu. Pracuje s několika výrazovými plány, do kterých klade nenápadně další výtvarné prvky, které si s sebou nesou i určitou symboliku. Olej Auto a drak například v prvním plánu konfrontuje pod modrým nebem majestátnost hrdého orla a stejně důstojnou hmotu stojícího automobilu. Ovšem při pozorném ohledání celé kompozice zjistíme, že v pozadí dvě postavy připravují ke vzletu létací stroj, tolik podobný hrdému ptáku.

Z toho vyplývá i určité latentní poselství malířovy tvorby. Totiž že člověk a stroje mohou v přírodě koexistovat ve vzájemné symbióze. Symbióze, která nebude ukrajovat ze svobody nikomu ze zúčastněných.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám