Článek
Na scénáři s polskou režisérkou spolupracoval Štěpán Hulík a jednu z rolí dostal Miroslav Krobot. Příběh vychází z knihy Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých od polské spisovatelky Olgy Tokarczukové.
Hlavní hrdinka Janina je postarší učitelka angličtiny a milovnice zvířat, která žije v zapadlé vesničce v česko-polském pohraničí. Ospalou obec zaskočí několik vražd, které zdánlivě nedávají smysl.
„Náš film by mohl nést název: Tahle země není pro staré ženy. Svět, ve kterém žijeme, a kde se tento příběh odehrává, je takovým místem. Hlavní postava je upřímná, vášnivá, štědrá, inteligentní, ale i šílená. Šílená vzteky, posedlostí zvířaty a soucitem k marginalizovaným lidem. Překypuje rebelií a rozhořčením,” uvedla režisérka.
Několik natáčecích dní proběhlo také v českém pohraničí na Broumovsku. Konkrétně závěrečná scéna filmu nebo scéna Svatohubertské mše v kostele sv. Petra a Pavla v Broumově. Vedle toho se v Česku vytvářely také vizuální efekty ve společnosti UPP a točily se zde záběry divoké zvěře, se kterými film intenzivně pracuje.
„Je to detektivka, podobenství a zároveň hořký obraz našeho světa, kde jsou lidé i zvířata, staří i slabí, bezbranní vůči brutalitě a blbosti. Bezbranní být nechtějí, takže příběh představuje takovou fantazii pomsty trochu jako v Tarantinových filmech. Zaujalo mě taky, že hrdinkou je žena mé generace. Je pošetilá a většina mých kamarádek je bláznivá, takže se s ní plně ztotožňuji. Zajímá mě styl příběhu, má v sobě českou citlivost a anarchismus. Olga Tokarczuk – jako mnoho polských spisovatelů – je českou kulturou fascinována a v téhle knížce je to cítit,“ vysvětlila Agnieszka Holland.
Příběh podle ní Čechy určitě zaujme. Obsahuje druh „humoru, který bude patrně v Česku srozumitelnější než v Polsku,” dodala.