Hlavní obsah

Myslikovjanův saxofon souzní s kytarou

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Saxofonista Ivan Myslikovjan se před dvěma lety na podzim setkal s kytaristou Josefem Mazanem. Porozuměli si a přišli s nápadem nahrát společné album postavené na souznění jejich nástrojů. Vyšlo pod názvem Duo concertinissimo a v jedenácti skladbách se na něm oba hudebníci vzájemně inspirují a vtahují posluchače do pokojného světa.

Foto: Vojtěch Johaník

Na jaře 2017 vynesl benefiční běh 2 míle pro Diakonii 20 tisíc korun na podporu služeb střediska CESTA.

Článek

Čím vás zaujala Josef Mazan?

Setkání s Josefem Mazanem pro mě bylo neskutečné, po stránce hudební i duchovní. Je absolutně oddaný hudbě. Cvičí pět až osm hodin denně, letos byl na sólovém turné v Japonsku a příští rok tam jede znovu.

Kompozice na album jste skládali společně?

Od začátku jsme věděli, že si materiál složíme sami. Josef měl nějaké věci rozdělané a nabídl mi, abych je dokončil. Udělali jsme to i naopak. Naše práce vycházela z intuice, fantazie a emocí. Josef se ke vzniku jednoho tanga nechal inspirovat filmem Tango tango, který sledoval bez muziky a skládal na obraz. Takový ponor do hudby jsem s nikým jiným nezažil. Repertoár vznikl během roku.

Jaký impuls potřebujete, abyste začal skládat?

Bezprostřední impulsy a zážitky na mě nemají takový vliv, důležitá je jejich kumulace. Potom si sednu, jsem v transu, zapomenu na všechno - jídlo, žízeň, čas i prostor - a padají ze mě melodie. Ty cítím nejdříve, ostatní dotvářím poté. Při skládání se dostávám do jiné dimenze.

Do jaké?

Velmi těžko se to popisuje. Dostávám se tam jen v okamžicích, kdy se chci absolutně oprostit od všeho, co mě obklopuje a není to příjemné. Dlouho jsem to trénoval, je to otázka absolutní koncentrace. Naučil jsem se odblokovávat reálný svět a věnovat se pouze hudbě.

Nabídnete skladby z desky svým posluchačům na koncertech?

Jsme na to připraveni, ale zatím se nám to podařilo jen jednou. V listopadu jsme byli na recitálu v Trutnově a dopadl moc dobře. Víte, nemám na koncertech moc rád ticho, je pro mě velmi svazující. Proto jsem rád, když je mohu uvádět. Vždycky se na diváky podívám, usměju se a mluvím o skladbách. Lidé se uvolní a naváží kontakt, což funguje.

Proč by to bez toho nešlo?

Protože lidé jsou vycvičení komercí, která je všude a při jejím poslechu není třeba příliš přemýšlet. Pro mě je dnes komerce i tvorba Smetany, Dvořáka, Mozarta nebo Vivaldiho. My budeme vystupovat spíš na alternativních nebo multikulturních pódiích, na klasických těžko.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám