Hlavní obsah
Jarmila Králová u obrazu Vesmírná Odysea. Foto: Jan Šída, Právo

Malířka Jarmila Králová čerpá z astrální databáze

V galerii Prahy 1 jsou do 30. března vystaveny obrazy malířky Jarmily Králové. Výstava nese název Neskutečnost ve skutečnosti a tvořivost v možnostech. Autorka říká, že každý tvůrce si bere inspiraci z databáze, která je tam někde nahoře. Proto jí nevadí, když někdo její díla přirovnává k jiným, zvučnějším autorům.

Jarmila Králová u obrazu Vesmírná Odysea. Foto: Jan Šída, Právo
Malířka Jarmila Králová čerpá z astrální databáze

Kromě toho, že obrazy jsou inspirovány cestami umělkyně po světě (mimo jiné Indie, Mongolsko či Mexiko), najdeme v nich také odkazy k chagallovské snovosti, abstraktním fantaziím Gorkyho a Pollocka nebo zobrazení nahého ženského těla připomínajícího tvorbu Modiglianiho.

Kromě toho je na nich patrné okouzlení autorky ornamentem, věnuje se totiž i módnímu návrhářství, či znakem vycházejícím z prastarých kultur Mexika či Indie.

K pohanským šamanským rituálům odkazuje asi nejvíce olej Pupek světa, na kterém svítí oranžovožlutý kotouč. Protože je na modrém podkladu, napadne každého, že se dívá na symbol slunce. Ovšem při pozornějším vhledu je zřejmé, že zírá do spirálovité propasti, sleduje aztécký kalendář či tajemný totemový znak.

Tajemno evokuje i obraz Zima, který je namalován studenými barvami, především modrou a bílou. Dýchá z něj mrazivý chlad, ovšem mrak na nebesích připomíná letícího ducha s holubicí. Mezi nimi prosvítá mezera ve tvaru srdce.

Podobná symbolika letících ptáků na nekonečném nebi se objevuje i u dalších prací – Výuka létání, Noc a den či Vesmírná Odysea. Některé jejich siluety však připomínají anděly. Snad dává malířka tímto způsobem vodítko, jak se dostat na druhou stranu.

Pomyslné vodítko naopak absentuje v případě obrazu Tvoje touha, který je vizuálně blízký postupům tvůrců geometrické abstrakce. Na něm pracuje malířka s liniemi podobně jako třeba Joan Miró nebo Jackson Pollock. Pro výraznější kontrast rozprostřela žluté a zelené čáry na smetanově bílém podkladu a vše zarámovala ze všech stran širokým hnědým pruhem. Touha, byť velmi expresivně vyjádřená, má vždy své hranice.

Právě ono prostorové limitování vytváří napětí mezi chtěním a uspokojením. To lze vztáhnout na všechna díla Jarmily Králové. Vždy v nich lze totiž vnímat nějaký strop, který brání v rozletu. Přesto autorka dává sílu i naději, že má smysl pokoušet se proletět skrz něj někam dál.

Může se vám hodit na Zboží.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků