Článek
Blížící se olympijské hry v Londýně nejsou jen sportovní záležitostí. Ke kulturnímu programu přispívá i vaše aktivita nazvaná And Now Czech (Hi)story. Oč jde a koho jí oslovujete?
České kulturní centrum v Londýně nás vyzvalo, abychom z mých knih vytvořili tapety, na nichž budou znázorněny výjevy z českých dějin, které mají společné prvky s dějinami Velké Británie. Vybrala jsem Kelty, stavbu katedrál, pravěk a ještě několik samostatných fórků z různých období, protože si myslím, že to, co nás spojuje nejvíc, je humor.
Dějinami provází samozřejmě český lev. Tyto tapety teď zdobí několik londýnských základních škol. Asi ve čtyřiceti školách pak probíhají soutěže o má leporela. Celá akce má prezentovat naši republiku u londýnských dětí, které se vyznačují tím, že nevědí nic ani o historii Velké Británie, tak jsem zvědavá, kolik si toho zapamatují z historie naší.
Jaký máte ohlas na leporela?
Zatím máme ohlasy veskrze pozitivní, ale celá akce teprve začíná a bude probíhat až do půlky srpna.
Dá se říci, že nějaký příběh londýnské děti zaujal nejvíc?
Obecně mohu říct, že jsou mezi nimi velmi populární Keltové.
Vím, že pokračujete ve zpracování českých historických témat, nově jste vydala Pohádku u Bruncvíkovi. Je to snad počátek nové série?
Ano, jde o nový projekt, který nese název Dějiny pro nejmenší. V něm se snažím pomocí pohádkové a hlavně obrázkové formy s použitím minima textu přiblížit dětem od dvou let nejznámější příběhy naší historie i z pověstí. Začínáme Pohádkou o Bruncvíkovi, protože je to nejoblíbenější hrdina mého čtyřletého syna Toníka, který nás vlastně na celý nápad přivedl.
Celý projekt jsme konzultovali i s některými učitelkami a učiteli ze základních škol, kteří si stěžovali, že mají na vyučování pověstí a některých kapitol z naší historie čím dál méně času. Takto zpracované pověsti a dějiny jim můžou značně ulehčit život. Tak jsme rádi.