Článek
Jak reagovali lidé ve Finsku na vaše vítězství v soutěži Eurovize?
Prý jste měli obrovský koncert na náměstí v centru Helsinek. To, jak Finové reagovali, bylo něco neskutečného. Byli jako šílení. Chovali se k nám - a stále chovají - jako bychom byli národní hrdinové. A ten koncert na Kauppatori byl úžasný. Bylo tam snad sto tisíc lidí, takže si to dokážete představit. Tohle člověk zažije jen jednou za život.
Proč si myslíte, že Eurovizi vyhrála rocková kapela?
Myslím si, že nastal čas na změnu stylu. Lidé byli unavení z umělců, kteří tu soutěž vyhrávali. Třeba já si nevybavím žádného z výherců posledních několika ročníků, jelikož nebyli a nejsou zajímaví. Byl to pokaždé stejný druh hudby, stejný typ umělce... My jsme byli prostě jiní, přinesli jsme něco nového, něco, co v té soutěži dosud ještě nebylo.
V posledních letech se ve světě prosadilo poměrně hodně finských kapel (Waltari, HIM, The Rasmus...), ale žádné z nich se nepodařilo to, co vám...
Asi před rokem jsme ve studiu pracovali na nové desce. Najednou nám zavolali, jestli se nechceme té soutěže zúčastnit. Já byl nejdřív rezolutně proti, ale nakonec jsme se shodli na tom, že se můžeme zviditelnit. A tak jsme se rozhodli, že to zkusíme. Bylo tam celkem dost dalších umělců z Finska, nepamatuji si to přesně, ale mohlo jich být tak dvacet. Jenže lidé prostě hlasovali pro nás.
Co si myslíte o současné finské hudební scéně? Proč se ve světě prosazují především vaše rockové kapely?
Ve Finsku máme dlouhé zimy a lidi tu prostě nemají nic jiného na práci. Tráví čas ve zkušebnách, pijí vodku a pivo, hrají na kytaru a skládají písničky. Není to žádný veselý proces. Proto je tu spousta kapel, které dělají metalovou muziku. Myslím si, že to má co dělat se zemí, kde člověk žije.
Když jste začínali s muzikou vy, čekali jste, že budete mít tak veliký úspěch?
Ano, počítali jsme už od začátku, že budeme slavní.
Proto jste dali dohromady kapelu...?
No jasně! Víte, skutečnost, že jsme vyhráli Eurovizi, je pro nás určitým milníkem. Prostě to najednou přišlo a my jsme to vůbec nečekali. Nejsme krátkodobá kapela, první demonahrávky jsme udělali už v devadesátých letech a jako Lordi jsme se postupně vypracovali. Samozřejmě máme nějaké cíle - chtěli bychom vystupovat v celé Evropě a rádi bychom se dostali do Spojených států. Vždycky jsme chtěli být úspěšní, věděli jsme, kam chceme dojít. Vítězství v Eurovizi je takový bonus na naší cestě.
Jste jako Lordi pouze kapela, nebo se znáte dlouho a jste přátelé?
Původní nápad měl Mr. Lordi. V devadesátých letech ho napadlo kombinovat monstra a hard rock. Já jsem se s ním setkal v roce 1996, to už jsme byli přátelé, oba velcí fanoušci skupiny Kiss. V tak malé zemi, jako je Finsko, se s ostatními fanoušky Kiss člověk seznámí velice rychle. Znal jsem ho a on se mě zeptal, jestli se s ním nechci pustit do hraní. Další členy kapely sehnal v podstatě stejně, všichni jsme se znali a byli jsme přátelé.
Znamenají něco vaše kostýmy, nebo mají být prostě jen strašidelné?
Základem bylo vytvořit strašidelné kostýmy.
Je v tom něco hlubšího?
Jasně. Zrovna teď pracujeme na novém komiksu, který určitě hodně věcí vysvětlí. V našich postavách je spousta hlubších významů.
A také je to zábava...
Podle mě by rock'n'roll a hard rock neměly být nikdy brány příliš vážně. Je to přece od začátku míněné jako legrace a zábava. Třeba Elvis Presley byl hodně zábavný.
Chcete být jako on?
No jasně!
Díky svým kostýmům můžete zůstat v anonymitě na pódiích i mimo ně. Vyhovuje vám to?
Ano, samozřejmě, to je pro nás hodně důležité. Myslím si, že to je perfektní. Člověk může být slavný muzikant a zároveň nikdo. Když se chce cítit jako rocková hvězda, vezme si kostým, a když chce být sám sebou a jít si koupit třeba mléko, může být jako kdokoli jiný. Takže si myslím, že je to takhle skvělé.