Článek
Občas mám potřebu mít v hrsti šunkové koleno nebo světlou tlačenku nebo slovenský točený, pár granátů housek nebo vřeten rohlíků, nacpat si velké kusy té nezdravé stravy do lícních toreb a drtit sousta v presu stoliček, rozmělňovat, polykat, posunovat do kolektoru trávicího ústrojí a přitom pozorovat policisty, kteří nedaleko americké ambasády kontrolují speciálními zrcadly, jestli auta pokračující dál přes Tržiště nemají na šasi připevněnou bombu ze semtexu nebo travexu (my jsme v mládí dávali karbid s vodou do lahví, to byly slušné pecky, a tím pádem i slušná diverze).
Milá paní
V prodejně hned vedle anglické slaniny leželo romantické zátiší, připomínající česnekový bok, i když cedulka avizovala něco jiného. Tak povídám: Nemáte náhodou česnekový bok ? Prodavačka (mimochodem všechny prodavačky masa a uzenin mají stejně posmutnělé oči, i když se smějou - překontrolujte si to) vrátila míček hned od sítě: Vidíte ji snad někde napsanou?
To mě trochu zamrzelo a samovolně mi vylétlo z úst: Milá paní, byly doby, kdy spousta věcí byla napsaných, a ony ve skutečnosti nebyly, stejně jako naopak spousta věcí napsaných nebyla, a ty zase byly. A protože je člověk nepoučitelnej, tak já se raději zeptám a budu za blba teď, než abych se neptal a byl za blba až pak. Těšilo mě, už jsem syt! A koupil jsem si vedle v zelenině banán. Zdravá výživa opět slavně zvítězila!
Sauer do Evropy!
Teď úplně otočím kormidlo: Jak se cítíte už skoro jako obyvatelé Evropské unie? Chcete-li si na něco postěžovat, o něčem diskutovat nebo chcete-li Bruselu poskytnout své zkušenosti, není nic jednoduššího. Na homepage europa.eu.int/your voice si vyberete jazyk (zatím tam čeština není) a pak už je to na vás. Motto tohoto interaktivního způsobu je sympatické: Your Voice in Europe!
Franta Sauer, ten žižkovský sígr, co taky dělal do cukerínu, organizoval stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí a kamarádil se s Haškem, je důkazem toho, že beatnici jsou českého původu (stejně jako dolary).
Když si chci dát v práci mikropauzu, otevřu si tuto stránku, přečtu si pár vět z ukázek knihy Franta Habán ze Žižkova, a hned jdu s větší chutí budovat lepší příští.
Po pražských ulicích proudy davů valily se z místa na místo, zpívaly národní písně, vítaly vojsko nově přišlé do Prahy. Tu a tam bylo možno ještě spatřit, jak zamazával lid černou barvou nějakou bezvýznamnou tabulku. "Tomu se, Lojzo, u nás říká revoluce," s úšklebkem řekl Habán. "Takovou blbost jsme dělali, když jsme byli kluci, viď." I Sauer patří do Evropy!