Hlavní obsah
Prozaik Robert Bryndza žije ve slovenské Nitře. Foto: Jan Handrejch

Literatura 2017: Výpovědi o soukromých bojích i budoucnosti

Na úvod smutné zprávy. V září navždy odešel Petr Šabach a v říjnu kreslící filozof Vladimír Renčín, osobnosti, jejichž knihy dodávaly lidem radost, tolik potřebnou sebereflexi spojenou nejen s naším malým českým světem. Respektive i s neméně větším světem moravským a slezským.

Prozaik Robert Bryndza žije ve slovenské Nitře. Foto: Jan Handrejch
Literatura 2017: Výpovědi o soukromých bojích i budoucnosti

Velikost literárního díla není dána rozsahem, ale schopností zachytit člověka zvnějšku i zevnitř, pohledem jeho samého i druhých. To se podařilo Mojmíru Čermákovi v novele Samuel Porten. A nevadilo, že děj zasadil do viktoriánské Anglie.

Zajímavé jsou pátá kniha Jakuby Katalpy Doupě, pojednávající o osamělosti člověka v současném světě, i čtvrtá próza Radky Třeštíkové s názvem Osm, která vypráví o složitosti mezilidských vztahů, těch viditelných i tajených. Populární autorka detektivní rámec přesáhla obrazem lidských charakterů, podobně jako Michaela Klevisová v románu Zmizela v mlze. Jde o případ z norského fjordu, v němž příběh spojil nejen tamní, ale i francouzské rybáře.

Ctitelé Emila Hakla zase kvitovali s potěšením román Umina verze, ve kterém nechal Prahou bloudit svého ničeného mužského hrdinu, ovšem učinil tak v daleké, blíže nespecifikované budoucnosti.

Ze světových autorů zaujaly dvě prózy slavného švédského detektivkáře Henninga Mankella. Obě mimo jeho nejslavnější žánr. Prvním byl román Italské boty, mimořádný příběh lékaře, který po omylu při amputaci opustil svou profesi a uchýlil se na osamělý rodinný ostrov, kde ho přesto jeho minulost dohnala. V knize Pohyblivý písek pak prošel vlastním životem s ohledem na lásky a uskutečněné sny.

Českého čtenáře si podmanil Robert Bryndza, britský autor žijící na Slovensku. Vyšly mu u nás dva romány se šéfinspektorkou londýnské kriminální policie Erikou Fosterovou. Rodačka z Nitry, která se domestikovala v Británii, řešila se svým týmem případy v románech Noční lov a Temné hlubiny, ve kterých nešlo jen o nalezení viníků, ale o širší poznání společnosti.

Robert Fulghum, jehož někteří kritici za mořem nazývají americko-českým prozaikem, vydal Opraváře osudu, příběh Čechoameričana George Novaka o pražském pátrání po rodových kořenech. O tom, že literatura lidi doslova sbližuje, svědčí desítky jeho besed po celé zemi i zkušenost z loňského festivalu Colours of Ostrava, na němž se seznámil se čtenářkou a potom s celou její rodinou. Hodně si povídal i s jejím otcem, který ho potom v Americe navštívil.

V domácím prostředí emocionálně diskutujícím o podobě našeho vztahu k Číně jsou zajímavé knihy právě o ní. Peter May, Skot žijící ve Francii, nabídl už čtvrtý díl z čínské série thrillerů Hadohlavec. Pojednává o mafii dovážející do USA nelegálně migranty z Říše středu, což musí řešit nesourodá, přesto se přitahující dvojice: pekingský kriminalista Li Jen a americká forenzní patoložka Margaret Campbellová.

Zaujal také jeden z nejpopulárnějších čínských prozaiků a filmových scenáristů Liou Čen-jün, který přijel do Prahy na prezentaci filmu Já nejsem Lotos Pchanová natočeného podle stejnojmenného románu. Vypráví osud vesnické ženy toužící po znovuzískání manžela, který ji opustil. Kvůli tomu je ochotna zajet až do Pekingu k nejvyšším úředníkům. Je to fascinující kritický až satirický pohled na současnou realitu.

Světovou proslulost získala scifi trilogie Vzpomínky na zemi autora Liou Cch´- Sina. Letos vyšly dva díly: Problém tří těles a Temný les. Vypovídají o bolestné budoucnosti světa. Jde v nich však stále o svobodu člověka.

Zmínku si zasluhují dva soubory věnované Mileně Jesenské (1896-1944): Biografie, historie, vzpomínky a obsáhlý, téměř devítisetstránkový Výbor z díla nazvaný Křižovatky. A také druhý díl literárně historické trilogie Reinera Stacha Kafka 2 – Roky rozhodování.

Top 5 knih na českém trhu podle Františka Cingera

1. Henning Mankell: Italské boty

2. Jakuba Katalpa: Doupě

3. Milan Kundera: Kniha smíchu a zapomnění

4. Eva Kantůrková: Podobizny z mojí galerie: Jana Černá, Jiří Lederer, Karel Trinkewitz, Václav Černý

5. Milena Jesenská, Marie Jirásková: Křižovatky

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků