Hlavní obsah

Lars Kepler: Joonu Linnu se zabít rozhodně nechystáme

Právo, František Cinger

Od roku 2009, kdy vyšel román Hypnotizér, patří k nejpopulárnějším světovým autorům krimi žánru Lars Kepler. Stojí za ním manželé Alexandra Coelho Ahndorilová a Alexander Ahndoril. Drsné příběhy se svérázným vyšetřovatelem Joonou Linnou obdivují čtenáři ve čtyřiceti zemích. Aktuálně u nás vyšla kniha Lazar.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Dvě silné umělecké osobnosti - Alexandra Coelho Ahndorilová a Alexander Ahndoril - spojily své síly jako Lars Kepler.

Článek

Oba partneři mají za sebou vlastní kariéru. Ahndorilová vydala v roce 2003 knihu věnovanou astronomovi a astrologovi Tychonu de Brahe. Ahndoril napsal už ve dvaadvaceti letech milostný příběh Pravá žena. Vytvořil i řadu divadelních her, rozhlasových scénářů. Nejúspěšnější jeho prací před psaním kriminálních románů je román Režisér (2006) věnovaný Ingmaru Bergmanovi. Přeložen byl do jedenácti jazyků.

Původně psali manželé v anonymitě, dlouho nikdo netušil, kdo je Lars Kepler. Odhalení přišlo nedlouho po vydání knihy Hypnotizér. „Trochu jsme se báli, že brutalita v románu vystraší naše přátele, později děti,“ přiznal Ahndoril. „Báli jsme se, jestli budeme vůbec schopni psát dál. Všichni román přijali, u dětí jsme byli časem za hvězdy a ulevilo se nám,“ dodal.

Při vymýšlení pseudonymu zkombinovali jméno Stiega Larssona, autora slavné trilogie Milénium, a matematika, astronoma a astrologa Johannese Keplera.

Alexandro, získala jste díky příběhu Tychona de Brahe zájem o jeho pobyt na pražském dvoře císaře Rudolfa II.?

Ahndorilová: Samozřejmě. Bohužel život Tychona de Brahe byl tragický. Je to veliká osobnost spojená v Prahou i císařem Rudolfem II. Byl to on, kdo přivedl na jeho dvůr německého matematika a astronoma Johannese Keplera. Ten nejdříve působil jako jeho asistent a po jeho smrti se stal císařským matematikem a astrologem.

Když jsme byli v Praze, pochopitelně jsme navštívili Týnský chrám a postáli u jeho náhrobku. Pro pochopení života a díla obou velikánů je toto město naprosto základní.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Autorská dvojice píšící pod pseudonymem Lars Kepler.

Co se vám na Praze líbí?

Ahndorilová: Je to nádherné město s jedinečnou atmosférou.

Ahndoril: Člověk vnímá historii s ní spojenou.

Ahndorilová: Navštívili jsme Starý židovský hřbitov, což je místo s těžko popsatelnou komplexní atmosférou. Byli jsme rádi, že jsme mohli být ve střední Evropě, a ne na našem mlhavém severu…

Po řadu let jste působila jako literární kritička významných novin Göteborgs-Posten a Dagens Nyheter. Měla tato praxe vliv na to, že jste si jednoho dne řekla, že něco zajímavého dokážete napsat sama?

Ahndorilová: Vždycky jsem chtěla být spisovatelkou, ale být opravdovým autorem je velká věc vyžadující důkladnou práci. Nějaký čas jsem byla herečka, potom jsem studovala literaturu na univerzitě. Ale podobně jako Alexander jsem měla naději, že budu psát knihy.

Prý relaxujete při filmech. Jsou mezi nimi i filmy Ingmara Bergmana?

Ahndorilová: Samozřejmě, jsme přece Švédové.

Ahndoril: Bergmanovy filmy nás lákají, napsal jsem o něm knihu. Byla radost užívat si studium jeho filmů zvláště ze šedesátých let, kdy vytvářel svá nejlepší díla. Jeho filmový styl je velmi inspirativní. Jako režisér dokázal úžasně zacházet s postavami, se světlem.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Lars Kepler při autogramiádě v Praze.

Křestní jméno vašeho hlavního hrdiny Joona je finská transkripce biblického jména Jonáš. Jaké další inspirace jste si z biblických příběhů vzali?

Ahndorilová: Je to opravdu velká inspirace. Navíc kniha je jako ryba, kterou musíte vylovit.

Ahndoril: Nakonec i Lazar, postava a název našeho románu, je biblické jméno. Bible je nepřeberná studnice velkých příběhů. Vezměme si jen zázrak znovuzrození, to je obrovsky silný motiv.

Ahndorilová: Nakonec ho využíváme samozřejmě po svém i v osudech Joony Linny.

Jak vlastně vzniká rukopis Larse Keplera?

Ahndorilová: Samozřejmě o podobě knih diskutujeme, ale píšeme každý zvlášť. Rukopisy si neustále vyměňujeme, přepisujeme je, a až když jsme přesvědčeni, že mají jednotný styl, odevzdáme je nakladateli.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Lars Kepler, tedy Alexandra Coelho Ahndorilová a Alexander Ahndoril.

Četl jsem, že jste se pokoušeli napsat knížku pro děti, ale nepodařilo se. Proč?

Ahndorilová: Ukázalo se, že máme úplně jiný styl psaní.

Ahndoril: Každý autor projevuje při psaní vlastní osobnost, svou originalitu. Je to komplikovaná záležitost. Jde nám přitom o jednotný styl, což není jednoduché. A tady se ukázalo, že nám to nešlo.

Vymyslet hrdinu kriminální literatury není jednoduché. Přitom jsou známy případy, kdy například Arthur Conan Doyle nechal svého Sherlocka Holmese zemřít. Chápete to?

Ahndorilová: Zatím se Joonu zabít rozhodně nechystáme. Nakonec o znovuvzkříšení Sherlocka Holmese si po čase řekli sami čtenáři.

Ahndoril: Joona je komplikovaná osobnost slibující ještě mnoho příběhů. Doufáme, že ho nebudeme muset nechat zemřít. Po dopsání Lazara jsme měli pocit, že jsme ze sebe vydali úplně všechno, ale za tři dny nás napadl nový námět. Psaní je náš život.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám