Článek
Cítíte se šťastní?
Šťastní jsme už dlouho, ale pokud se ptáte vysloveně na předávání cen, pak jsme šťastní stále.
Zpětně to už tak intenzivně neprožívám, ale nějaké věci se kolem toho ocenění stále dějí.
Jaké?
Docela radikálně se zvýšil prodej desky, v řádech stovek. Za poslední týden jsme v prodeji třetí, před námi jsou jen Kabát a Landa.
Změnilo se i to, že nás začali zdravit lidé, které neznáme. Stalo se to už večer před Anděly, tak nevím, jestli něco tušili, anebo jestli hrálo roli samotné udělení čtyř nominací.
Zisk ceny je všeobecně něco, s čím se dá operovat. Vytvoří to prostředí pro nějaká další jednání. Ne sice jako v Americe nebo Británii, kdy znamená zajímavé finanční příjmy nebo jednání o nich, ale otevírá to určitý prostor. Je to příjemné.
Kdybyste například nedostali cenu žádnou, změnilo by to v kapele něco?
Každého ze členů Support Lesbiens to samozřejmě napadlo. Byli jsme na to připraveni. Když jsme dostali cenu za album v kategorii pop, řekl jsem si, že je to fajn, protože jsem byl přesvědčen, že naše deska byla ze všech nominovaných opravdu nejlepší. Druhá cena byla nad rámec.
Spíš jsem si říkal, že budu Zpěvákem roku, než že by nám dali Kapelu roku. Nakonec to dopadlo obráceně a mám z toho obrovskou radost. Myslím si, že kategorie Skupina roku je vnímána jako jedna z těch nejdůležitějších.
Zpěvákem roku se popáté za sebou stal Dan Bárta. Loni jste na margo jeho vítězství vyslovil určité pochybnosti. Co letos?
Že získal cenu loni, v pořádku nebylo. Všichni vědí, že ji obdržel za desku, za kterou získal tu samou cenu už rok předtím. Tenkrát mě to mrzelo, ale letos to bylo v pořádku. Nezastírám, že je lepší zpěvák než já. Je mnohem vyzpívanější a techničtější. Nechci nás ale moc poměřovat.
Jsme s Danem příliš dobří přátelé na to, abychom tohle téma složitě rozebírali. Jen tak pro zajímavost, Zbyněk Knobloch z naší vydavatelské firmy Sony Music/Bonton mi řekl, že Dan nade mnou vyhrál o dva hlasy a já porazil Petra Muka o hlas. Těsnější už to být nemohlo.
Jak to bude za rok?
S Danem jsme se předběžně dohodli, že on vydá desku letos a já až příští rok. To je také řešení...
Bárta navíc na pódiu řekl, že si přál, abyste vyhrál vy. Potěšilo vás to?
Bylo to velmi příjemné. Kdyby uděloval ceny on a dal ji mně, od nikoho jiného by už nemohla být hodnotnější. Přiznám se, že kdybych při Andělech cenu dostal já, řekl bych na pódiu, že jsem čekal, že jí dají jemu.
Support Lesbiens se stali Skupinou roku. Je ještě možné dosáhnout v Čechách vyššího ocenění?
Viditelnějšího už asi nic nedosáhneme, to bychom těch cen museli pobrat alespoň pět. Není to ale naším cílem, prostě nás baví hrát a to je celé. Kdyby se nám ovšem jednou podařilo cenu obhájit, mělo by to jistě velkou hodnotu. Obhájit něco, co si člověk jednou vydobyl, je možná ještě podstatnější než ten první zisk. Je to potvrzení pozice.
Neobáváte se toho, že by se do vaší kapely či do vašeho osobního přístupu k hudbě dostala přehnaná spokojenost živená ziskem zmíněného ocenění, která by měla za následek stagnaci?
Během těch dvou roků, kdy se po pětileté pauze naše skupina vrátila, se vztahy v ní nemění, spíše se pozitivně upevňují. Víme, že hudbu děláme pro radost a současně se učíme přistupovat k věcem naprosto profesionálně.
Kryštof Michal (28)
Zpěvák skupiny Support Lesbiens, kterou spoluzaložil v roce 1992 jako českou reakci na tehdejší vlnu Seattle soundu. Po vydání dvou alb se v roce 1996 rozešla. Michal se věnoval filmu, ve snímku Samotáři pracoval jako asistent režie a zahrál si v něm roli člena skupiny Fake Dead. V roce 2001 se Support Lesbiens vrátili albem Regeneration?, kterým si získali dobré renomé. Potvrdili je loňským počinem Tune Da Radio, za který letos v březnu získali prestižní ocenění Anděl 2002 v kategorii Nejlepší popové album. Stali se rovněž Nejlepší skupinou roku. 5. května vyrazí spolu s Lucií na celorepublikové turné.
Podle mě stagnace nehrozí, protože nás to ocenění potkalo v době, kdy máme detailně naplánovanou činnost do konce roku. Nemáme vlastně čas se zastavit a ten pocit sebeuspokojení nabrat. Necítím, že bychom byli méně soustředění a že bychom ztratili chuť jít kupředu. Naopak.