Článek
Výběrová řízení České televize jsou v poslední době kritizována za údajnou neprůhlednost. Odborová organizace ČT teď dokonce požádala policii o jejich prošetření. Jde zejména o veřejné soutěže týkající se výběru a správy televizních poplatků. Co na to říkáte?
Netěší mě to, protože jsem přesvědčen, že pro transparentnost a efektivitu výběrových řízení děláme maximum. Jenomže zpochybnit jde cokoli a výběrová řízení jsou teď v médiích tématem číslo jedna. No, a ČT je oblíbený terč.
Jste tedy přesvědčen, že se případného prošetření nemusí Česká televize obávat?
Nemám od nikoho na stole žádný rozbor, který tu nebo onu zakázku označil jako neefektivní či dokonce tunelující ČT. Bez jasných dat je to jen takový mediální marketing. Já nemohu přijmout tezi, že outsourcing některých činností rovná se tunelování veřejné instituce.
V tom je rozpor v mém postoji a v postoji televizních odborů. Jejich legitimním zájmem je růst reálných mezd a udržení zaměstnanosti na současné úrovni. Takový úkol mi ale zákon o ČT neukládá. Mým úkolem je naplnění požadavků, kladených zákonem na medium veřejné služby co nejefektivněji. S tím souvisí i nutnost využívat na některé činnosti externích firem, místo kmenových zaměstnanců. Outsourcing činností probíhal v uplynulých dvaceti letech velmi intenzivně.
A platí to jak pro privátní, tak i pro veřejnou sféru. Stát dnes zajišťuje velkou část svých služeb prostřednictvím komerčních firem. ČT z tohoto trendu nejde vyjmout. Základním parametrem pro takové řešení musí být výhodnost takového outsourcingu pro ČT, vliv na klíčové procesy ČT a jeho dlouhodobá udržitelnost.
Takový výběr poplatků je ale klíčový proces a přesto uvažujete o jeho outsourcingu?
I klíčové procesy lze outsourcovat, pokud je to ekonomicky výhodné a lze zaručit stabilitu i dlouhodobou udržitelnost takového řešení. Výběr poplatků je na hraně, zda outsourcovat či nikoli. Pro ČT je to nákladný proces a další náklady si ještě vyžádá. Na druhou stranu výběr poplatků či daní je standardizovaný proces, který různé firmy umí velmi dobře zabezpečit. Každopádně je třeba zodpovědět, zda a za jakých podmínek by to mohlo být výhodné i pro ČT. K tomu směřuje ono výběrové řízení. Pokud ano, lze o tom uvažovat. Pokud by výběrové řízení ukázalo, že nejsou základní kritéria splněna anebo je zde riziko pro budoucnost, pak se nikdo nevybere a k žádné změně nedojde.
Proč tedy riskujete veřejnou soutěž, o které říkáte, že je na hraně a vlastně tím přivoláváte onu negativní mediální reakci?
Protože ČT nemá jiný věrohodný nástroj, jak zjistit skutečné možnosti a náklady, než je výběrové řízení. Věrohodnou nabídku dostanete jen v případě, že existuje pro dodavatele reálná šance takovou nabídkou získat obchod. V komerční sféře existuje jasná manažerská odpovědnost a tak i neformální poptávka reprezentuje relevantní údaje. V případě veřejné instituce každý ví, že cesta vede přes veřejnou zakázku. Standardní manažerské postupy obchodního vyjednávání jsou na nic. K žádným relevantním údajům se nedostanete, protože všichni vědí, že bez veřejné zakázky nemůžete o ničem rozhodnout.
V komerční sféře se hodnotí výsledek. Ve veřejné sféře postup a dodržování pravidel. To je hlavní systémový problém veřejných zakázek. Jsem ale přesvědčen, že kdyby nebylo této zakázky, objevila by se jiná kauza. Současná situace tomu nahrává.
Takže existují tyto kauzy reálně?
V médiích existují, ale jen virtuálně. Reálně podle mého nejhlubšího přesvědčení neexistují. Snažíme se striktně dodržovat zákon o veřejných zakázkách. Na zadávacích dokumentech spolupracují renomované právní kanceláře, aby byla jistota, že budou dodržována zákonem požadovaná pravidla. Málokterá instituce je pod takový dohledem veřejnosti i médií jako ČT. Vypisujeme stovky zakázek a míra zjištěných pochybení je zanedbatelná a většinou se jedná o formální nedostatky. A to jsme ÚHOS kontrolováni díky účelovým stížnostem poměrně často.
Co si mám představit pod pojmem účelová stížnost?
To je stížnost, při které účastník řízení moc dobře ví, že je neoprávněná, ale přesto ji podává. Někdy ji dokonce i medializuje s cílem zakázku znevěrohodnotit, znemožnit, anebo alespoň prodloužit její realizaci. Za takové jednání není v zákoně žádná sankce, a tak je to vlastně relevantní možnost, jak výběrová řízení ovlivnit. Do arzenálu komerčních firem ale patří i další metody, jako jsou například manipulativní cenové nabídky, které využívají případné nepřesnosti v zadávací dokumentaci a špatně se odhalují a zpětně dokazují. Proto klademe takový důraz na právní i věcnou přípravu celého procesu.
Máte v úmyslu s odbory v České televizi v souvislosti s veřejnými zakázkami více hovořit?
Pokud se týká veřejných zakázek, tak ještě více zvýšíme transparentnost. Odborům umožním přístup k jakékoli dokumentaci. Již jsem jim nabídl, aby jejich zástupci byli členy výběrových komisí. Pověřil jsem útvar vnitřní kontroly k prověření prověrky výběrových řízení a rozšířil jsem tak jeho kontrolní pravomoci. Budeme inovovat způsob zveřejňování na internetu tak, aby byl přehlednější.
A samozřejmě budeme veřejně informovat o všech zjištěných skutečnostech. A jsem otevřený jakýmkoli dalším návrhům. A pokud se týká mediálních kauz, tak s tím nemohu dělat nic. Jak jsem již řekl, jsme v procesu změn a to je vždy u manažerské pozice v ČT ještě rizikovější než normálně.