Článek
Vysvětlení je prosté: domácí film Silmido je šokující příběh z období studené války, na nějž by jihokorejská vláda nejraději zapomněla.
Atentáty na objednávku
Úvod obstaral severokorejský režim. Začátkem roku 1968 vyslal 31 agentů s úkolem zabít jihokorejského prezidenta Pak Čong-hia. Komando proniklo nepozorovaně až téměř k Modrému domu v Soulu, než jeho útok jihokorejské bezpečnostní síly na poslední chvíli zastavily. Většinu atentátníků v přestřelce v kopcích kolem prezidentského sídla zabili. Přežil jen jeden, Kim Sin-jo, který - jak vypověděl - přišel, aby "Pak Čong-hiovi podřízl hrdlo".
Prezident Pak se rozhodl odpovědět stejně monstrózní akcí: dal sestavit vlastní komando o 31 členech. Byla to skupina, z níž šla hrůza. Kriminálníci a jiní vyvrhelové, mnozí předtím odsouzeni k trestu smrti, kteří tímto dostali poslední šanci, jak se vykoupit. Komando dostalo číslo 684 a prošlo brutálním výcvikem na pustém ostrůvku Silmido ve Žlutém moři. Pravidelně byli biti a mučeni, ale v představě, že pokud úkol splní, zbohatnou a začnou nový život, se metodám instruktorů podřizovali.
"Jejich úkolem bylo vyhodit do vzduchu palác Kim Ir-sena v Pchjongjangu a naopak jemu podříznout hrdlo," vypověděl jeden z jejich dodnes žijících dozorců, 58letý bývalý četař Kim.
Vzpoura na ostrově
Nic však nešlo podle plánu. Když byla jednotka v roce 1969 připravena k akci, vztahy mezi znepřátelenými korejskými státy se poněkud zklidnily a Soul vražednou misi přehodnotil. Členové komanda byli na ostrově ponecháni svému osudu, fakticky jej nesměli opustit, a po tři roky přežívali v podmínkách, které film označuje za nelidské.
V srpnu 1971 se většina jednotky vzbouřila, pozabíjela 18 ze svých 24 strážců (zmíněný Kim se zachránil jen tím, že byl v té době na dovolené), obsadila loď a vyrazila do Soulu, kde chtěla odhalit někdejší poslání komanda.
Vzbouřenci se cestou zmocnili několika autobusů a prostříleli se policejními zátarasy, než narazili na vojenský kordón. Během bitky jich nakonec většina s explodujícím granátem v ruce spáchala sebevraždu. Zajati byli jen čtyři rebelové. Ty pak tajný vojenský soud obvinil ze vzpoury a nechal popravit.
Odhalená tajemství
Jihokorejská vláda označila vzbouřence nejdříve za "ozbrojené komunistické agenty" a později za "zvláštní kriminálníky držené armádou". Když se opoziční právník Kim Han-so začal v roce 1972 o tuto událost zajímat, byl odsouzen na tři roky vězení.
Teprve nedávno Jižní Korea přiznala, že v období od konce korejské války do roku 1972, kdy se Pchjongjang a Soul dohodly snížit napětí, vyslala k operacím na Sever tisíce špiónů. Tři sta jich bylo zabito, 203 zraněno a 130 zatčeno, dalších 4849 se pohřešuje - bez jediného slova o odškodnění ze strany vlády, která to vše chtěla udržet pod pokličkou.
Poté, co se zvedla opona mlčení, zčásti zásluhou nových filmů jako Silmido, se tisíce bývalých agentů začaly v posledních měsících bouřlivými protesty dožadovat kompenzace za prožité utrpení a způsobené ztráty. O návrhu zákona, jenž by odškodnění umožnil, nyní jedná jihokorejský parlament.