Článek
Neuvažovali jste o tom, že byste kapacitu přece jenom navýšili? Na ploše letiště by to jistě bylo možné.
Máme vyprodáno už potřetí za sebou. Před dvěma lety se to podařilo tři dny před začátkem, loni týden a letos to bylo dva týdny před startem. Zájem náš těší, ale my se rozhodli, že kapacitu areálu navyšovat nebudeme, protože nám takhle přijde ideální. Lidé to mají na jednotlivé scény blízko a náš pořadatelský tým, který není velký, to dokáže zvládnout.
Hvězdou letošního Grape festivalu byli severoirští Two Door Cinema Club.
Kolik členů váš tým má?
Tři, a festival nás zaměstnává celý rok.
Daří se vám naplňovat ideu, se kterou Grape festival vznikl?
Vymysleli jsme ho v podstatě náhodou. Byl jsem manažerem skupiny Billy Barman a před těmi osmi lety jsme se vraceli domů z festivalového turné. Uvázli jsme v zácpě a Juraj Podmanický, zpěvák a kytarista kapely Billy Barman a můj pořadatelský kolega, se mě zeptal, jestli nezorganizujeme nějaký festival. Odpověděl jsem mu, že ne, protože festivalů je spousta.
Po další hodině v zácpě jsem řekl, že ho tedy uděláme, ale tak, abychom se od ostatních odlišili. Dohodli jsme se, že to nebude jenom akce, pro kterou se postaví scény a pozvou se slovenské a české kapely. Chtěli jsme klást důraz i na architekturu, design, služby, kvalitu a hlavně jsme se rozhodli, že budeme zvát nekomerční kapely, a to i zahraniční, které jsou zajímavé. V tom nám výrazně pomohl český promotér David Urban, který se přidal jako třetí do pořadatelské party.
Prapůvodní plán byl uspořádat festival pro dva a půl tisíce lidí. Už na první ročník v roce 2010 jich ale přišlo sedm tisíc a jejich počet v dalších letech stoupal. Máme z toho radost, naplňuje nás to v přesvědčení, že to děláme dobře.
Juraj Podmanický, jeden z pořadatelů festivalu, je členem kapely Billy barman, která letos v Piešťanech také hrála.
Jak velký důraz kladete na přítomnost zahraničních umělců?
Zpočátku měli být spíš třešničky na dortu. Potom se ukázalo, že je velmi těžké najít každý rok na Slovensku a v Čechách hudebníky, kteří jsou zajímaví. Rozhodli jsme se tedy hledat více v zahraničí. Dnes jsme ve stadiu, kdy nám zahraniční agenti sami své umělce nabízejí, takže si můžeme víceméně vybírat.
Vydržíte se i nadále systematicky vyhýbat komerčně úspěšným umělcům?
Určitě to vydržíme, o tom jsem přesvědčen. Řídíme se podle vlastního vkusu a věříme, že ho máme dobrý.
Co vás inspiruje při vymýšlení podoby areálu a doprovodných akcí?
Chceme, aby se kvalitou a nápaditostí vyrovnaly hudebnímu programu. Spolupracujeme na tom s relativně známými slovenskými architekty, kteří jsou našimi kamarády. Vždy na podzim vymýšlíme, jak bude vypadat následující ročník.
Jsme přesvědčeni o tom, že design a architekturu festivalu lidé vnímají a oceňují. Součástí vymýšlení podoby areálu je třeba i to, kde budou záchodky, stejně tak navrhování staveb, které by v něm měly být, a služeb.
Věříme, že dobrou atmosféru dělají jak dobré nápady, což je například živý strom, který jsme nechali přivézt, tak i maličkosti, třeba houpací sítě.