Článek
Co zahrajete na festivalu v Praze?
Zahraju některé skladby z knihy Johna Zorna Bagatelles. Hraju elektronickou verzi, převádím jeho melodie do světa elektronických zvuků.
Je těžké interpretovat Zornovu hudbu?
Je to nekompromisní výzva a současně inspirace bez omezení.
Co pro vás znamená hrát na festivalu Bagatelles?
Být součástí festivalu je čest, zejména když se vracím do Prahy hrát tuto hudbu. Také je to pro mne příležitost slyšet další skvělé hudebníky hrající jejich verze skladeb z Bagatelles.
Začínala jste jako bubenice v experimentálním souboru D.N.A. Co bylo tak zajímavé na hraní na newyorské scéně no wave?
Všechno je o lidech, které jsem poprvé potkala v New Yorku. Arto Lindsay mě zatáhl do D.N.A. a scéna no wave a John Zorn otevřeli všechny dveře pro tvorbu a hraní a vytváření a poskytli šanci spolupracovat se všemi těmi skvělými muzikanty, se kterými jsem hrála a kteří mě inspirovali v tom, co teď dělám. Dávali mi dál motivaci a vzrušení, která přicházejí z této hudební komunity.
Proč jste se rozhodla opustit bubny a začala používat bicí komputery a nakonec laptop?
Ráda programuji a domnívám se, že takto vytvářím všestrannější umění, než když hraju na bubny. Ale ta změna nepřišla přes noc, zabrala deset let plynoucího času, kdy jsem zkoušela různé kombinace nástrojů, a nakonec přišla éra laptopu.
Proč jste založila Obelisk se Sylvií Courvoisierovou, která na Bagatelles taky hraje?
Od konce devadesátých let jsem se Sylvií pracovala na mnoha různých projektech a když jsme skládala hudbu pro Obelisk, ona mne napadla jako první.