Článek
„Lidé, kteří si novou desku poslechnou, se buď nadchnou, nebo budou v rozpacích, jak k tomu přistoupit. Je to takový experiment od Radima Hladíka a jsou to písničky, o kterých veřejnost, kromě publika na mých koncertech, nemá ponětí,“ řekl Hutka.
Vedle sedmdesátin Hutka letos oslaví na podzim padesát let na jevišti. „K tomu chystám větší koncert, a protože jsem byl pilný, mám hodně nevydaných nahrávek, vždyť možnost vydávat byla omezená,“ uvedl.
Nová deska V rozpitých barvách se stala poslední nahrávkou, na které se podílel Radim Hladík. Zemřel ve věku 69 let loni v prosinci. „O té desce jsme mluvili tři roky, ale zdraví už mu šlo dolů. Je dojemné, že ještě před odjezdem do nemocnice udělal poslední úpravy. Hráli jsme spolu celý život, naše spolupráce by byla na knížku,“ řekl Hutka.
Na albu dále spolupracovali houslista Jan Hrubý a violista Petr Přibyl. „S oběma chci spolupracovat i nadále,“ podotkl Hutka. Na hudbě alba, kde nejstarší je skladba Sudety z roku 2006, se podílel také Vladimír Veit, který Hutku k písničkářství přivedl.
Nahrávky pro kompilaci Sladké žluté vznikly v roce 1974 za situace, kdy Hutkovi hrozil zákaz vystupování. S přáteli proto za jeden večer nahrál množství starých písní s texty své první ženy Zory Růžové. „Pak už jsem ty písničky zapomněl, protože přišly nové,“ uvedl Hutka, který kromě vlastních skladeb nahrál převzaté písně Donovana a Boba Dylana.
Třetí titul, sbírka básní Agonda, byl z větší části napsaný během Hutkova pobytu v Indii. „Z mnoha textů by se ještě mohly stát písničky,“ uvedl Hutka, kterému od roku 2008 v nakladatelství Galén vycházejí osmisvazkové Spisy Jaroslava Hutky. Nyní chystá svazek s názvem Akce zpěvák, která obsáhne záznam jeho prvního zadržení z doby, kterou již dříve popsal v publikaci Utkání se skálou. „Knihu oživí i Karel Srp. Ve výsledku to nebude jenom proces mezi mnou a jím, ale ukážu, jak to všechno fungovalo,“ řekl Hutka, který bývalého šéfa Jazzové sekce obviňuje ze spolupráce s StB. Srp kvůli tomu na Hutku podal žalobu.
Signatář Charty 77 Hutka cítí potřebu připomínat historii bývalého Československa. Proto se podílel na tvorbě cyklů České televize Příběhy železné opony a V zajetí železné opony.