Hlavní obsah

Guano Apes: Razantní kompozice a báječný hlas

Novinky, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Třetí album crossoverového kvarteta Guano Apes nazvané Walking On A Thin Line (Chůze po úzké čáře) zastihuje již vyspělé těleso plné potřebných lidských i hudebních zkušeností. Jistě, Němci jsou vycepováni v hudebním cítění devadesátých let a naučili se, jak je přenést do nové doby. Uvědomují si ale také, že se nelze zastavit a podlehnout stagnaci.

Foto: Pavel Ratkovský

Tradiční vánoční zvyk - pouštění lodiček.

Článek

Byli-li v minulých letech srovnáváni především s americkými soubory řízného stylového křížení na bázi tvrdosti, tentokrát se jejich rozhled více rozprskl. Kdyby si jenom tu a tam klovli z cizího, byla by v tom povrchnost. Oni se nechali jen inspirovat, pročež je album plné agresivních pasáží a současně nabízí i odlehčené momenty, při nichž si celá kapela a především zpěvačka Sandra Nasicová užijí mnoho až uměleckých chvil.

Nejpozoruhodnější moment

Nejvíce je zřejmě cítí v písni Quietly, která vznikla z dvacetiminutového jamu a je dokladem tehdejšího rozpoložení. Nasicová v ní zpívá jinak: z jejího hlasu se vytratila potřeba hulákat, naopak se položila do barvy důvěrně známé zpěvulím z oblasti taneční scény či world music. Rozhodně jde o nejpozoruhodnější moment na desce, který stíhá rozmáchlá finální Sugar Skin.

Vědí, kam dál

První část novinky je taková, jakou zarytý fanoušek od Guano Apes očekával. Čtveřice se mazlí s dynamikou, vokální linie se přelévají z jednoho extrému do druhého, vyniká silná melodie, zvláště v You Can"t Stop Me či Kiss The Dawn. V závěrečné části začínají drobné experimenty. Jsou cítit náznaky jiných hudebních oblastí, kapela více dbá na rozvětvenost aranží a potvrzuje, že i nadále hodlá pokračovat ve vývoji a zřejmě již ví kam. Její budoucnost je v úsečně razantních rytmických kompozicích a hlasu báječné Sandry Nasicové. Kapelu si budeme moci brzy užít i naživo 29. března vystoupí v pražském klubu Roxy.

Guano Apes: Walking On A Thin Line BMG, 44:50

Kytarista Guano Apes, Henning Rümenapp, v rozhovoru říká: Popularita je velice křehká věc

Jak jste se v kapele vyrovnali s tak obrovskou popularitou, které jste v posledních čtyřech letech především doma v Německu dosáhli?

Byl bych rád, kdybychom si nemuseli nikdy říkat, že jsme se s něčím vyrovnávali. Přišlo to a víme, že to může brzy odejít. Popularita je velice křehká věc, proto nemá cenu ji pokoušet. Nám přinesla to, že dnes nemáme problémy zaplatit včas účty, ovšem zároveň nám odnesla možnost být jedněmi z mnoha a chovat se, jako by o nic nešlo. Neužijeme si soukromí.

Více než dva roky o vás ale nebylo pořádně slyšet. Předcházející studiové album Don"t Give Me Names vyšlo v roce 2000. To jste tak dlouho chystali materiál pro novinku Walking On A Thin Line?

Vlastně ano, protože jsme si na písničkách z nového alba dali opravdu záležet. Pravda je, že jsme se nejdříve věnovali propagaci předešlé desky a hodně jsme u té příležitosti koncertovali. Živých vystoupení bylo tolik, že jsme pak museli na nějaký týden vypnout, aby se v kapele neprojevila ponorková nemoc a abychom si odpočinuli od celého toho hudebního kolotoče. Loni jsme se dali do práce na nové desce, s tou jsme prožili celý rok.

Vaše předcházející dvě alba byla charakteristická velkou agresivitou. Vsadili jste na ni i na novince?

Ano i ne. Snažili jsme se nové album udělat co nejvíce flexibilní. Chtěli jsme se dotknout obou extrémů, a tak je deska na jedné straně dosti bolestivá, na druhé zase velice jemná. Není to žádný kompromis. Myslím, že jsme na Walking On A Thin Line okusili několik poloh, v nichž jsme šli pokaždé do extrému. Jsme s albem velmi spokojeni a nejsem teď schopen odhalit jedinou věc, která by nebyla podle našeho gusta. Na desce není ani jedna převzatá skladba, přitom vás v minulosti v hitparádách proslavila Big In Japan od vašich kolegů Alphaville. Nechtěli jsme opakovat starý vzorec. Měli jsme dostatek materiálu na to, abychom nachystali plnohodnotné album vlastních písniček. Nevylučuji ale, že se do budoucna zase k nějaké coververzi dostaneme.

V březnu dorazíte ke svému dalšímu vystoupení do Prahy. Jak na své dosavadní zastávky v Čechách vzpomínáte?

Vynikající byl náš první koncert na festivalu Rock For People v Českém Brodě. Bylo na něm strašně milé publikum, a přestože naše zpěvačka Sandra Nasicová byla nachlazená, udělali jsme maximum pro to, aby bylo spokojeno. Další koncert v Hlučíně s sebou nesl problémy, protože pořadatel nechtěl našemu managementu zaplatit dlužný honorář. Během večera najednou zmizel, ale kapela se tehdy rozhodla, že vystoupí. Jsem přesvědčen, že březnový koncert v Praze bude výborný.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám