Hlavní obsah

Golden Kids: Hej, hej, hej, s námi si hrej

Novinky, Jiří P. Kříž

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kdo přichází do hradeckého Klicperova divadla na scénickou kopii poslední československé svobodné filmové komedie – na Světáky Zdeňka Podskalského a Vratislava Blažka (1969) – bude určitě překvapen autorským vkladem Vladimíra Morávka alias René Ludowitze. Rozšířil je o uhranutí nesporným vrcholem české populární hudby šedesátých let - Golden Kids - a povýšil na poctu Martě Kubišové.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Světáci v Hradci - 60. léta a rozpad ideálů

Článek

Už název – Světáci (Malované děti) - napovídá, že režisér zůstal věrný postupům ověřeným v trilogii Perverze v Čechách (Lásky jedné plavovlásky, Cirkus Havel, České moře) v Huse na provázku a proměnil příběh venkovských fasádníků na milostných záletech v Praze v mozaiku o hořkém konci nadějí „zlatých šedesátých“.

O zlatý milión

Nepřestanu si myslet, že většina převodů ze stříbrného plátna na jeviště spoléhá na oblibu filmu, ale zůstává v kategorii líbivých napodobenin. Morávek je jednou z mála výjimek. Dokáže do tématu vnést vlastní invenci, citové vyhranění, a stále víc také smutek, který ho obestírá nad zbabraností českých věcí.

V jeho novém opusu zůstává samozřejmě naivní trapnost sběrných surovostí o svaté trojici (výborní Jiří Zapletal, Ondřej Malý a Filip Richtermoc), toužící nahlédnout do velkého světa salónů, a dřevitost noblesy s probleskující pavlačí jejich protějšků (stejně znamenité Martina Nováková, Kamila Sedlárová a Kristýna Kociánová).

Nad ně nejenom v metodě ohlašovaných výstupů a scénických poznámek staví Morávek stále pichlavější a zklamanější glosy z diáře Podskalského, komentujícího dobu a její společnost, morálně válcovanou pásy ruských tanků.

Inspirován reportáží Život je chlap v Gottlandu Mariusze Szczygieła líčí také zářný vzestup Golden Kids (Isabela Smečková Bencová, Helena Plecháčková, David Smečka, Marta Zaoralová) a martýrium největší hvězdy v nich - Marty Kubišové.

Až po trapnou doušku duchovního pádu bulvárem vláčené Heleny, která už neodpáře Kainovo znamení: Kuličku majetku z poplatnosti každému režimu chtěla zvětšit ještě víc než o milión v soudní při s Martou, lepící za normalizace, aby hlady neumřela, papírové pytlíky. Naštěstí ji i soud vykázal do kouta.

To všechno na fotografickou publicistikou doslova prošpikované scéně Daniela Dvořáka. Dýchá z ní nejenom na pamětníky rozkřídlení pražského jara, ale už také Jidášova políbení na tvář věčným časům asiatského východu.

Marnost buší do duší

Morávkovi Světáci (Malované děti) jsou dalším úchvatným, vzácně angažovaným příspěvkem do diskuse o nedomyšlenosti tlusté čáry, která jako bumerang rozbíjející na padrť sny o sebeúctě a o polepšení národa buší do duší lidí poctivých.

Na premiéře a první repríze se tleskalo dlouh a ve stoje. Inscenace potvrzuje, že Klicperovo divadlo se vrací nejenom do hry o Radokovy ceny v obdivuhodné kondici.

Klicperovo divadlo Hradec Králové - Zdeněk Podskalský, Vratislav Blažek: Světáci (Malované děti). Úprava René Ludowitz. Režie Vladimír Morávek, dramaturgie Jana Slouková, scéna Daniel Dvořák, kostýmy Eva Morávková, scénická hudba, úprava a nastudování Pavel Horák, pohybová spolupráce Radka Janů. Premiéra 19. února, psáno z reprízy 22. února 2011 na Hlavní scéně.

Celkové hodnocení: 100%

Reklama

Výběr článků

Načítám