Článek
Jste hudebník. Proč jste se rozhodl psát?
Nikdy jsem se nerozhodl psát, prostě jsem psal pro své přátele, hlavně pro svého basistu. Každý mi říkal: To je zábavný. A tak jsem pokračoval. Píšu velmi rychle. Knihu jsme napsal za dva týdny, ale pak jsem na ni úplně zapomněl. Až po pěti letech jsem ji našel náhodou ve svém starém počítači a viděl, že je dobrá.
V knize mne zaujala myšlenka, že se postmoderní svět změnil v peepshow a lidé jsou jen voyeuři...
Více než voyeuři. Jsou onanisti, kteří se neangažují. Připojili jste se k Evropské unii, ale vím, že řada vašich občanů tím není nadšena. Nevím kolik přesně, nemám při ruce statistiky, ale výhrady má myslím na 80 procent obyvatel.
Hodně hraju v České republice, možná jsem tu vystupoval už dvacetkrát, tedy ne že bych tu vydělal nějaké peníze, jezdil jsem k vám kvůli magii místa, které ztrácí kouzlo. Praha se stává dalším chamtivým evropským velkoměstem. A teď nemám na mysli jen to, že neustále rostou ceny, pořád jste lacinější než Západ. Jde o to, že stojíte jak kokoti, vedete si ten svůj život, necháváte růst velké monopoly a nic s tím neděláte. Tudíž už jste jako každý jiný v EU.
Vidím, že Evropskou unii nehodnotíte nijak kladně. Čím se podle vás liší od Evropy násilně sjednocené Hitlerem?
Podstata je stejná. Německo je poslední evropskou zemí, která prodělala průmyslovou revoluci. Protože nemělo trhy, kam by mohlo proniknout, tak von Schlieffen přišel s plánem obsadit Evropu. Ten vedl k první světové válce, ale moc nevyšel, stejně jako repríza v podobě druhé světové války. Naplnil se až v Evropské unii. Není pochyb, že Německo je vedoucí evropská země. Neodsuzuji je. Jsem germanofil, miluji německou hudbu a studoval jsem německou filosofii.
Máte představu, jak náš svět skončí?
Nejsem prorok, takže nechci přicházet s předpověďmi, byť je po mně mnozí lidé chtějí. Leccos z toho, co jsem napsal, se totiž vyplnilo. Jenomže Průvodce zbloudilých není předpověď, je o mechanismu a ten je jasný. Může přivést svět ke konci.
V 90. letech křesťanskou morálku přebila židovská morálka, která říká: Jsi vyvolený, jsi silný, starej se jen sám o sebe, tvrdě kapitalisticky. A víte, co se stane - dříve či později si mohou lidé v Evropě myslet, že bin Ládin je jediným skutečným bojovníkem proti globalizaci, zaujme pozici Robina Hooda.
Když jsem četl vaši knihu, nedokázal jsem uvěřit jedinému - že Palestinský stát bude tak dobrý, jak v závěru píšete. To mi připadá příliš jako z pohádky.
Ta kniha vznikla jako fikce a taky to je fikce, i když leccos z toho, co jsem napsal, se nakonec stalo, což mne šokovalo. Že se Židé uzavřou, že se sami budou segregovat za zdmi, jsem napsal dříve, než zeď začali budovat. Kniha vyšla před třemi lety a byla napsaná před osmi lety.
Jednou věcí si ale jsem jist - že vznikne Palestinský stát. A budou to Palestinci, kdo se Židy pokusí dostat z izolace, oni přivedou nějakého Günthera Wankera (hlavní postava z Průvodce zbloudilých - pozn. redaktora), aby udělal peepologickou terapii. Otázkou pouze zůstává, zda se Palestinci pokusí Židy asimilovat. V islámských zemích byli Židé asimilováni vždy .
Myslíte si, že Spojené státy pád Izraele dopustí?
Domnívám se, že mnozí američtí sionisté budou v příštích deseti patnácti letech konfrontováni s vážným problémem. Je jen otázka času, kdy Američané pochopí, že je ovládá židovská mafie, mnoho Američanů to už ví, nazývají to SOG - sionistická okupační vláda. Podívejte se na Bushe a Šarona, oni jsou jako dvojčata. Jediný vůdce, který stojí plně za Šaronem, je Bush.
Není trochu snadné kritizovat Izrael, když v něm nežijete?
Jasně že je to pro mě jednodušší, když tam nejsem. Ale já v něm žít nechci. Někteří představitelé levice v Izraeli mě zvou - máte toho tolik co říci, přijeďte a změňte to tu. Ale já nechci měnit izraelskou společnost, nechci, aby židovský stát vypadal odlišně, protože v něj nevěřím.
Chci, aby lidé v Izraeli žili společně se svými palestinskými bratry, nejprve však musí porozumět, že Palestinci jsou jejich bratry. Víte, v čem se liším od všech politických komentátorů včetně Chomského?
Nevím. V čem?
Oni stále zkoušejí podrobně zkoumat problém, přičemž používají politické pojmy, marxisté třeba hovoří o třídním boji, ale já říkám: Je to nepochopení starého konfliktu. Jestliže chcete porozumět problému, musíte pochopit identitu Židů. Stojí na tom, že se považují za vyvolené, což je podstata problému. Jestliže jako Žid tady sedím s vámi, tak já jsem vyvolený a vy jste druhořadé stvoření. S tím ovšem nelze vést dialog, k tomu se dá jen promlouvat. To je židovský způsob, a to je také důvod, proč šest miliónu z nich přestalo existovat.
Všichni velcí Židé - ať už Einstein nebo Freud - nebyli ortodoxní, byli asimilovaní, neměli v sobě mentalitu ghetta, která je mimochodem velmi rozšířená v Americe.
To však není nic nového, v politice USA se čas od času objevují izolacionistické tendence...
Diskutuju o tom s lidmi na netu. Jeden Američan mi napsal: Víte, kdy jsme byli nejlepší? Poté, co byla Amerika poražena ve Vietnamu. A to je pravda. Ale kolik lidí ve Fallúdže, v Nadžafu, v Bagdádu, v Sýrii a v Íránu bude muset umřít, aby zase Amerika procitla a stala se lepší?
Problémem Spojených států je, že nemají zkušenosti, které by jim umožnily poznat na vlastní domácí kůži hrůzy války. S výjimkou té občanské se nikdy žádná neodehrála na jejich území.
To je pravda, 11. září 2001 to bylo poprvé, kdy byla Amerika přímo zasažena. A ukázalo se, že není problém ji zasáhnout, není těžké nechat spadnout letadlo na New York. Ukázalo se, že když zneužíváš ostatní, musíš počítat s tím, že ti to někdy vrátí. Ale já do problému nechci přímo vstupovat, raději podávám své myšlenky prostřednictvím fikce.
Proč?
Jedním z důvodů je, že ústy podivného náměsíčného kluka, který pořád masturbuje, mohu vyslovit všechny své politické názory včetně těch velmi pobuřujících. Dává vám to nový úhel pohledu a nemusíte být tak opatrný.
Máte rád peep show?
Skořepka není moje nejoblíbenější. Byly doby, kdy jsem byl na peep show skutečným expertem, kdy mě velmi zajímala, kdy mi stačily jen další dvě hodiny, abych dostal diplom gynekologa.
Čím vás peep show zaujala?
Tehdy jsem si to plně neuvědomoval, byl jsem mladý a měl jsem příliš mnoho hormonů, ale nyní tomu už rozumím. Vyvstává v ní, jak se od sebe liší muži a ženy. Když jdu do peep show, jdu se dívat na odlišnosti. Teď nemám na mysli fyziologické rozdíly, že já mám schwanz a ona mumu.
Jde o to, že ženy jsou schopné prodávat tělo, že jsou schopné směnit lásku za zboží, tržní objekt, a celou dobu přitom chtějí být utvrzovány, že ony samy jsou zneužívány muži. To je největší vítězství feminismu.
Když jsem vzal Franka do Skořepky, protože nikdy nebyl v peep show, tak říkal, jak to mohou ženám dělat. Muži se děsí, jak je to hrozné, jak je možné tohle ženám dělat, jenomže ve skutečnosti jsme malí my a ony jsou vítězi. Sedí si tam, předvádějí se, vyplazují jazyk, sahají si mezi nohy a my na to koukáme.
Skutečně si myslíte, že ženy jsou takové?
Byl jsem na semináři ve Španělsku, kde jsem mluvil pozdě v noci s kytaristou Louisem Stewartem, kterýmu je tak sedmdesát, pětasedmdesát. Jeho žena mi říkala, Gilade, ty jsi filosof, vysvětli mi, proč nejsou v jazzu žádné ženy. Přišel jsem s dlouhým filosofickým vysvětlením. Louis mě nechal kecat půl hodiny a pak řekl: Gilade, promiň, ale myslím, žes to nepochopil. My jsme velmi romantičtí, ony ne, ony jen chtějí, abychom pro ně hráli roli romantiků.