Článek
Autor, který pracoval coby zahraniční dopisovatel, ale také jako bojový pilot či špión (působil mimo jiné i v tehdejším komunistickém Československu), má dobrodružství v krvi a jeho hlavní devízou je právě fakt, že ho zažil na vlastní kůži a nic si tak zvaně necucá z prstu.
Liška je kniha, která má dvě hlavní témata. Novodobou studenou válku mezi Ruskem a západem a hybridní válku v kyberprostoru. Autor dobře pochopil, že hackerské útoky dnes nahrazují frontové linie, mašírující vojáky a útočící tanky.
Hlavním hrdinou je bývalý britský tajný agent Adrian Weston. I když je v penzi, dostane od vlády Jejího Veličenstva nový úkol. Do počítačové sítě amerického Pentagonu, americké Národní bezpečnostní agentury a CIA se dostal hacker. Vzhledem k tomu, že tyto sítě dělaly nejlepší mozky světa, byly považovány za neproniknutelné. Proto vypukla panika na nejvyšší úrovni.
A ještě větší zděšení zavládlo, když oficiální místa zjistila, že je převezl sotva odrostlý puberťák s Aspergerovým syndromem pomocí vybavení, které si může normální smrtelník koupit legálně v obchodě. Westona napadne využít jeho geniality a angažovat ho pod krycím jménem Liška ve prospěch Západu v kybernetickém boji proti totalitním říším typu Ruska či Severní Koreje.
Obal knihy
Forsyth takto zajímavě rozehranou zápletku dokáže literárně bezezbytku plně využít. Používá k tomu svůj typický trik, totiž že rozehrává několik dějů najednou, aniž by čtenáři v průběhu naznačil, jakou mají vlastně souvislost. A aby je pak spojil ve finále v překvapivý celek s netušenou pointou. Druhým výrazným kladem všech jeho románů, tedy i tohoto, je pečlivost a až puntičkářský smysl pro sebemenší detail.
Možná by bylo zajímavé zeptat se tvůrce, jestli někdy neměl problém s členy různých tajných služeb, protože vlastně vyzrazuje (aspoň částečně) jejich pracovní postupy, nečisté triky a možnosti manipulace s veřejností.
Liška rozhodně není tak strhující kniha jako Forsythův nejslavnější román Den pro Šakala (1971) nebo Spis Odessa (1972), případně Mstitel (2003) či Afgánec (2006). Spisovatel však stále dokazuje, že nepatří do starého železa a že je schopen předložit čtenáři zajímavý, a hlavně uvěřitelný příběh.
Může se vám hodit na Zboží.cz: