Článek
Snímky nahých dívek se Drtikol proslavil po celém světě. Dnes dokonce patří mezi nejdráže prodávané fotografie na mezinárodním trhu s uměním. Kupříkladu loni v dubnu v New Yorku se na aukci Christie´s odklepl Drtikolův akt z roku 1929 za 58 tisíc dolarů, to je 1,6 miliónu korun. Za tuto cenu se prodávají jen ty nejlepší obrazy Zrzavého nebo Špály.
Autor sám si aktu velmi cenil. Považoval ho za možnost, jak ozvláštnit fotografické umění. "V mé tvorbě se opírám o biblický výrok Genesis: Bůh stvořil člověka k obrazu svému. Že ho nestvořil oblečeného, je jisté, neboť člověk se rodí nahý, a proto se dívám na nahotu jako na dílo Boží, jako na krásu samu, jako na nejmorálnější a nejsamozřejmější věc. V nahotě přestávají rozdíly společenské a zůstává prostě nahá krása člověka," napsal.
Jan Mlčoch, který expozici připravil, naznačuje výběrem fotografií, jak různými způsoby pracoval fotograf s aktem. Nasvícené tělo se stalo stejně významné jako jeho stín vržený na zeď ateliéru. Jsou tu představeny i obrysové figurky - jakési nepohyblivé loutky, které Drtikolovi sloužily k rafinovanému komponování světel a stínů.
Ceny i skandály
Akty Drtikol proslul už ve své době. Vzbuzovaly nejrůznější reakce a emoce, kladné i záporné. Některé případy jsou až kuriózně skandální, což jen přispělo k fotografově mezinárodní slávě.
Například v dubnu 1929 ve skotském Dunfermline svěsila Drtikolovy fotografie z výstavy policie na příkaz velitele místní stanice, protože dívky na nich mu připadaly příliš nahé.
K nejproslulejším svojí pruderií však patřily meziválečné Spojené státy. Na jaře 1929 poslal Drtikol svoje snímky do amerického Seattlu na mezinárodní fotografickou výstavu. Zadržela je však celnice, protože úředníci je považovali za pornografii. Bylo rozhodnuto, že musí být okamžitě zničeny rukou cenzorů, což se naštěstí nestalo.
Ovšem jiní si Drtikola cenili. V Paříži v roce 1925 obdržel český fotograf Grand Prix na Mezinárodní výstavě dekorativního umění (právě tato výstava dala vzniknout termínu art -deco) a stejné ocenění získal i na Mezinárodním fotografickém salónu v italském Turíně v roce 1928. Ve Francii tehdy vyšlo i výpravné album Drtikolových aktů s předmluvou předsedy Ústředního svazu francouzských fotografických společností Clauda de Santeula. Český fotografický akt snad nikdy nedosáhl takového zahraničního úspěchu.
Díla, kterými Drtikol oslnil evropskou veřejnost, najdeme i na této výstavě. Jan Mlčoch měl v mnoha ohledech nelehký úkol. Uměleckoprůmyslové muzeum vlastní díky Drtikolově velkorysému daru na 5 tisíc jeho fotografií, negativů a kreseb. Z nich kurátor vybral pouhých 130 - ovšem je to jeden fotografický poklad vedle druhého.
František Drtikol: Fotografie z let 1918 - 1935
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, od18. 3. do 6. 6. 2004, kurátor výstavy Jan Mlčoch.