Článek
Film natočí autorská dvojice Tomáš Weinreb a Petr Kazda letos na podzim a na jaře 2013. Premiéra se předpokládá na začátku roku 2014.
„Snahou tvůrců je představit divákům svébytný a realistický film, ve kterém je nejdůležitější silný příběh a hledání kořenů násilí. Pro jeho vyprávění zvolí autoři černobílý obraz,“ sdělil Lukáš Vedral z agentury Pragency.
Projekt získal polského koproducenta Media Brigade, který má na svém kontě třeba loňský divácký hit v polských kinech – film 80 miliónů.
„Příběh Olgy Hepnarové není jen český, je univerzální a je navíc velmi aktuální,“ přibližuje Tomáš Weinreb, co vedlo polskou stranu ke vstupu do českého filmu. „Podobné případy vídáme i dnes. Jaký je rozdíl mezi mladíkem, který v Americe nebo v Evropě vystřílí půlku střední školy a mezi dvaadvacetiletou Olgou Hepnarovou, která najede náklaďákem do lidí?“
„Zaujal nás příběh na pozadí komunistické totality, v němž hlavní postava řeší svou žalostnou osobní situaci extrémním způsobem. Pro Poláky se navíc jedná o nový pohled na český archetyp a povahu,“ doplnila Agáta Walkosz z Media Brigade. Hudbu k filmu má dodat skupina Crystal Castles.
Hlavní představitelku hledají v zahraničí
Tvůrci hledají neokoukanou herečku do hlavní role, největší šanci mají herečky z Polska, kde se chystá castingový maraton.
Z českých herců uvidíme např. Martina Pechláta, Kláru Melíškovou, Kláru Jandovou, Mariku Šoposkou nebo Hanu Vágnerovou.
Kdo byla Olga Hepnarová
Olga Hepnarová trpěla psychickými potížemi a nedokázala žít v lidské společnosti. Měla ale přítele Miroslava Davida, který popsal jejich život a názory v krátkém dokumentu Tomáše Weinreba Všechno je sračka.
Hepnarová se pokusila i o sebevraždu a pobývala v psychiatrické léčebně, přesto znalecký posudek později u soudu tvrdil, že netrpí duševní poruchou. Svůj hrůzný čin provedla 10. července 1973. Na tramvajové zastávce Strossmayerovo náměstí v Praze najela náklaďákem do lidí, osm jich zabila a další zranila.
Svůj čin chladnokrevně naplánovala, dokonce ho popsala v dopisech, které předem zaslala do novin, a u soudu se k němu hrdě hlásila. Dostala trest smrti a 12. března 1975 byla v pankrácké věznici v Praze popravena oběšením jako poslední žena v historii Československa.