Hlavní obsah

Diplomat vypravěčem? Miroslav Belica to umí

Co svět světem stojí, říká se o diplomatech, že tisícem slov dokážou říct nic a naopak jejich mlčení vydá za tisíc slov. Miroslava Belicu obdařily sudičky kromě schopnosti ovládat diplomatické ptydepe nadáním sdělovat. Chtělo by se dokonce tvrdit, že vyprávět, lze-li v souvislosti s fakty tento slovní obrat použít.

Foto: Epocha

Obal knihy

Článek

Belica, arabista, který sloužil v československých a českých barvách na ambasádách v Sýrii, Iráku a Libyi, v knize Vzpomínky na Sýrii (Epocha, 496 stran) nezačíná poutavé vyprávění rokem 1979, kdy přijíždí coby budoucí atašé čs. ambasády pro školství, kulturu a tisk v předraženém žigulíku do Damašku.

Do Sýrie, pozoruhodné mnohovrstevnaté země, autor na startu zavádí čtenáře do éry, kdy tu začalo pod římskou nadvládou zapouštět kořeny křesťanství.

Pak ho vezme od epochy připravující osamostatnění přes arabský socialismus až po léta zcela nedávná, kdy islamisté s penězi bohatých států od Perského zálivu a přinejmenším na počátku i s krytím prezidenta Baracka Obamy vrátili značnou část území do nejtemnějšího středověku.

Činí tak i prostřednictvím poprvé zveřejňovaných skutečností (objemu vývozu tzv. speciálu, tedy zbraní, do roku 1989, snahy ministra zahraničí Karla Schwarzenberga nevyzbrojovat povstalce – české zbraně oklikou proudily k rebelům) nebo faktů premiérově zasazených do souvislostí v případě struktury odpůrců režimu Háfize Asada či výpadů Člověka v tísni a médií vůči velvyslankyni Evě Filipi za její „proasadovské“ postoje. Za vším se skrývá důvěrná znalost prostředí, pečlivá práce se zdroji i fakt, že pro Belicu zůstává Sýrie srdeční záležitostí.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám