Hlavní obsah

Detektivka Vodník jako baladicky laděné psychodrama

Právo, Eva Vejdělková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Klára Melíšková alias major Výrová a její kolegové Miroslav Krobot a Stanislav Majer z cyklu Detektivové od Nejsvětější Trojice jsou zpět. Soubor televizních detektivek, který vznikl podle literárních předloh Michala Sýkory, navázal po tříleté pauze příběhem Vodník v režii Viktora Tauše. Poté se ještě připojí Jan Hřebejk s případem Živé terče a celý cyklus se tím uzavře.

Foto: Česká televize

Klára Melíšková a Miroslav Krobot v případu Vodník.

Článek

První díl z třídílné minisérie Vodník, který měl včera premiéru na ČT1, začal vyprávět dávno uzavřený případ vraždy, který se odehrál během léta v roce 1987 na malé vsi. Děsivý čin v něm znovu ožívá ve vzpomínkách ženy, která jako dvanáctiletá dívka trávila prázdniny se svými dvěma kamarádkami u jejich babičky a strýce a stala se svědkem šokující a stěží pochopitelné události, kdy byl zavražděn malý chlapec, ještě kojenec.

Její tehdejší svědectví však bylo při vyšetřování kriminalisty smeteno ze stolu jako pouhá dětská fantazie a případ uzavřen bez toho, že by se někdo aspoň pokusil tuto stopu sledovat. Zážitek ji poznamenal na celý život a stále jí nedovolí klidně spát.

Od první chvíle tvůrci působivě vtahují diváka doprostřed napjaté atmosféry v rodině, kde mladí manželé nezvládají starost o svého prvorozeného syna: chlapeček špatně spí a neustále pláče, načež vyčerpaná maminka propadá stresu i pocitům beznaděje. Muž na tom není o moc lépe, a tak se často hádají – což se sice „babičce“ občas podaří zažehnat, jenže to nestačí.

Tvůrci působivě líčí nejen vztahy v domě, kde je trojice dívek momentálně spíš na obtíž, čímž směřují téměř k psychologickému dramatu, ale také atmosféru vesnice na sklonku 80. let a vztahy mezi školačkami, které zaháněly nudu čtením strašidelných příběhů.

Baladická nálada, kterou režisér sklenul nad prvním dílem, prozatím všem brání pochopení toho, co se stalo: mužská tvář sotva zahlédnutá pod větvemi stromů u kočárku vystrašené dívce příliš připomínala Erbenova Vodníka a stopy ukazující na matku se zdály věrohodné nejen kriminalistům, ale celé vesnici.

Herecké obsazení potěšilo – herci Dejvického divadla jsou tu opět hlavní oporou, ale pěkné výkony odvádějí i tři mladé dívky a herci vedlejších rolí. Obtížný úkol připadl Václavu Neužilovi, který jako jediný představuje zhruba dvacetiletého mladíka i stárnoucího muže. Věkové rozpětí sice herecky zvládá pěkně, ale bohužel mu příliš nepomohli v maskérně – ať už jde o mladou nebo starší podobu, v obou případech maska zatím táhne jeho postavu ke karikatuře.

Reklama

Výběr článků

Načítám