Hlavní obsah
Z inscenace Svět včerejška Foto: DOK.TRIN

Ďábel proměnil frašku v tragédii

Potřetí se v jediném roce vrací na české scény ruský dekadentní symbolista Fjodor Sologub (1863 - 1927). Jen v Liberci hrají Paloušovu dramatizaci jeho románu Melkij bes po duchu tradice českého překladu - Posedlý. V ostravském ND ho Sergej Fedotov přejmenoval na Malého ďábla, v pražském Činoherním klubu ho uvádějí pod názvem Ďáblova houpačka.

Z inscenace Svět včerejška Foto: DOK.TRIN
Ďábel proměnil frašku v tragédii

Posedlostí rozumí se v příběhu paranoia jejího smutného hrdiny Peredonova, v jehož stihomamném sebeklamu mu všichni v jeho okolí usilují o život. On sám s pocity nedoceněnosti v profesi učitele guberniálního gymnázia touží po inspektorském místě a především po moci, aby nakonec v schizofrenním ataku pohřbil sebe i vlastní kariéru spácháním bestiální vraždy...

Obraz podvodů a přetvářky

Fedotova v Ostravě po duchu vlastních přízračných obrazů starého i současného Ruska zradila charakterová dvojpólovost postav. Jako by si nevěděl rady s očistnými epizodami vztahu gymnazisty Pylnikova a Ludmily.

Režisér Roman Polák v Činoherním klubu rozlámal téma prozměnu zbytečně expresívní přeexponovaností zápletek. Jeho Rusko v Ďáblově houpačce je jednotnější, zkaženější a beznadějněji morálně rozvrácené. Ani Ludmila (Petra Hřebíčková alternující s Magdalénou Borovou) není schopna čistšího vztahu. Z její strany je cit ke křehkému Pylnikovovi (Braňo Holiček nebo Matěj Nechvátal) jenom vypočítavou koketérií. Předzvěstí, že dobře zapadne do udavačského prostředí naplněného bahnem a špínou podvodů, přetvářky, kořistnosti a rozkladného zmaru.

Trochu moc hlučnosti

To všechno je ale jen demonstrativně ukřičené, navíc v délce, ve které stereotyp vyprávění diváka poněkud unavuje. Vyzvednout je možné jednotlivosti, úlisně potměšilého a stále rozvrácenějšího Peredonova Jaromíra Dulavy, jeho cílevědomou hospodyni a partnerku Varvaru Nely Boudové, s ohledem na faktickou charakteristiku pasívního kariéristy také Volodina, poněkud změkčile vyobrazeného Ondřejem Vetchým.

Plejáda dalších postav splývá do jednotné masy. V jednotlivých výstupech se vymykají jenom Lada Jelínková (Larisa), Ladislava Něrgešová) a s nimi Stanislav Zindulka (Tiškov).

Tajemství peredonovštiny

Peredonovština bývá v ruské literární tradici podobně jako oblomovština vnímána coby fenomén obsažný: aktivnější, ale stejně zhoubný životní princip. Člověk jde bezohledně za kariérou, aniž je schopen vzdělanostní, natožpak morální sebereflexe. Stalo se, že o tom bohužel nevypovídá ani jedna ze tří českých inscenací Sologubova románu.

Činoherní klub Praha - Fjodor Sologub: Ďáblova houpačka. Román přeložil Jaroslav Piskáček, dramatizace Roman Císař. Režie Roman Polák, dramaturgie Císař, Vladimír Procházka, scéna Ján Zavarský, kostžmy Jana Zbořilová, hudba Petr Skoumal.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků