Článek
Většinou se o dramatizaci pokoušejí loutkáři. Není u nás nejspíš pimprlové scény, kde by Broučky nehráli. Teď zrovna v brněnské Radosti a v Ostravě. Vzácnější jsou inscenace činoherní. Ta v Mahenově divadle ND Brno ale rozhodně stojí za zastavení.
Jiné druhy nemilujme
Vlastní dramatizaci uvedl na scénu Roman Groszmann a byl samozřejmě postaven před problém základní. Oni ti Karafiátovi svatojánci totiž létají. To se lépe řeší v divadle loutkovém než činoherním.
Pokud ale jsou dospěláci schopni přenést přes duši fakt, že herce nad jevištěm nenosí v kšandách složité kladkové konstrukce, dětem to určitě bude vadit ještě míň. Daleko lépe se umí soustředit na to, co se jim ze scény sděluje.
Nápadná je výtvarná podoba brněnských Broučků Sylvy Markové (scéna a kostýmy). Nezapomínejme, že jí konkurují slavní ilustrátoři knížky jimramovského rodáka: Marie Fischerová-Kvěchová, Jiří Trnka, Ondřej Sekora, Zdeněk Hofman, Vlasta Beránková – rozhodně nevyjmenuji všechny kreslíře neuvěřitelné stovky vydání. Kostýmům ale vytýkám sklon k bachratosti a scéně s pěknými chaloupkami obludnost luční květeny, ovšem v poměru k velikosti broučků, proč ne.
Groszmannova dramatizace je živá, řečeno přímo, vyvarovala se nudnosti, která obestírá už i malé děti, když jim Broučky čteme. A protože se v Mahenově divadle opravdu nelétá, obešel se příběh i bez všudečíhající žluvy. I bez ní je napínavosti dost. Broučka (Petr Panzenberger) si podávají třeba lumpové Verunci (Vratislav Běčák, Karel Růžička). Však také zamilovávat se do jiného brouččího druhu je proti přírodě. Naštěstí ale Brouček od vyzývavě kořistné Verunky (Sandra Riedlová) zase k Berušce (Henrieta Hornáčková) cestu najde.
Janinka je škaredá
Vůbec nikomu nevadí, že se Broučci přestěhovali z Horácka v centru Vysočiny někam na slovácké Dolňácko, což podtrhuje hudba Richarda Mlynáře. Na jevišti si na broučky dobře hrají Bedřich Výtisk a Tereza Groszmannová (Tatínek, Maminka), Drahomíra Hofmanová a Jaroslav Kuneš (Kmotřička, Kmitřiček)…
Jenom Janinka, dobrá duše a moudrost příběhu, v podání Jindřicha Světnici je taková – škaredá. Možná si právě tuto originální schválnost mohl Groszmann odpustit.
Mahenovo divadlo Národního divadla Brno - Jan Karafiát: Broučci. Dramatizace a režie Roman Groszmann, jazyková úprava a dramaturgie Martin Dohnal, scéna a kostýmy Sylva Marková, hudba Richard Mlynář, pohybová spolupráce Hana Charvátová.