Hlavní obsah

Básník Jiří Žáček: Politika je disciplína pro deprivanty

Právo, František Cinger

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Podle dějepisce Herodota žil v Malé Asii v 6. století před Kristem otrok Aisopos čili Ezop. Byl prý hrbatý, znetvořený a koktavý, ale hlavu měl bystřejší a myšlení pronikavější než lidé urostlí a zdraví. Byla mu připisována většina starověkých bajek, zapsaných až po třech stech letech. Mnohokrát byly převyprávěny prózou i ve verších.

Foto: Josef Louda

Básník, prozaik, dramatik a vůbec přemýšlivý autor Jiří Žáček

Článek

To připomíná v doslovu básník Jiří Žáček, který jich rovnou padesátku vybral a zhutnil. Ilustrátor Adolf Born je pak doprovodil obrazy.

Jak dlouho jste se připravoval na zpracování Ezopových bajek?

Nejdřív jsem si zkusil napsat své vlastní bajky, vyšly pod názvem Život je boj. Myslím, že právě díky této knížce jsem byl požádán o převyprávění Ezopa.

Kdy jste se jeho bajkami setkal poprvé?

S Ezopem jsem se seznámil už v klukovských letech. Tehdy jsem si nosil z knihovny každý týden deset knížek. Samozřejmě mě ale ani nenapadlo, že se budu jednou živit psaním.

Která bajka je vám nejbližší?

K mým nejmilejším patří Bouře na moři. Dobří bohové zachrání loď před ztroskotáním, ale cestující se radují tak bujaře, že ji převrhnou a všichni utonou.

S Ezopovou moudrostí souvisí i nepoučitelnost lidstva, které opakuje podobné chyby. V čem to podle vás je?

To kdybych věděl! Problém je nejspíš v tom, že politika je disciplína pro deprivanty, proto moc obvykle uchvátí lidé všehoschopní. Čest výjimkám.

Ezopovy bajky doprovází kresbami Adolf Born. Jaká s ním byla spolupráce?

S panem Bornem jsem spolupracoval už asi na patnácti knihách a doufám, že to dotáhnu aspoň na dvacítku. Ta spolupráce je božsky jednoduchá - já to napíšu, on to namaluje.

Na podzim vás čeká životní jubileum. Jak jste viděl svět v mládí a jak se vám jeví dneska?

Ode dne, kdy mi zemřela žena, mě napadá, že lépe už bylo. Kdyby to byla pravda, bylo by to krajně nespravedlivé vůči mladším generacím. A tak si říkám, že se mýlím a že to se světem není tak zlé, jak to vidí mé skeptické oči.

Není lidské mudrování nad zkažeností světa spíš opakujícím se rituálem?

Ano, mravokárci si rádi stěžují na upadající mravy. Ale měli by se ptát sami sebe, jak mohli svým dětem a vnukům odkázat svět, který se hroutí, v němž vládnou chamtivost a pokrytectví, ve kterém lháři a žháři pořád rozeštvávají své bližní? Jak vidno, už jsem jako oni...

Co vám dělá radost?

Potěší mě dobrá kniha nebo dobrý film, stejně tak úspěšná houbařská výprava do lesa, ale vůbec největší radost mívám ze setkání s přáteli a potomky. Přátelství je opravdu největší vynález všech dob.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám