Článek
Narodila se v Britské Kolumbii v Kanadě a v žilách jí koluje portugalská krev. Dlouhou dobu pomáhala jako pokojská na penzionu své matky, kde absolvovala mnohá inspirativní setkání. Vehnat do své tvorby všechen hudební svět je její dávný sen. Není divu, že své druhé album pojmenovala Folklore.
Když se coby děvče naučila hrát na kytaru a ukulele, vnímala jako žhavou inspiraci rhythm´n´bluesový mainstream. Její bratr ji později nakazil britskou scénou v čele s U2 a ona sama časem doplachtila až k hudebním zdrojům v Jižní Americe, zejména v Brazílii. Absolvovala první profesní krůčky v kanadských hudebních klubech a před třemi lety vyslala do světa album Whoa, Nelly!
Byla na něm velmi hravá a uvolněná, což se jí na následovníka Folklore už dostat nepodařilo. Ráda by se neomezovala žádným hudebním stylem, pro zpestření zvuku používá nástroje napříč jejich spektrem (piano, housle, cello i scratching), ovšem nějak to všechno nedrží pohromadě.
Vykročí, leč noha zůstane pokrčena ve vzduchu. Její svoboda není dokonalá, pošilhává po berličce v podobě středního soulového proudu a aby se od něho příliš nevzdálila, hází za hlavu i dobré prvotní nápady.
Raději je nedotáhne, než aby riskovala jejich vypointování.
Je přesto znamenitá zpěvačka s projevem, v jehož středobodu dřímá mnoho dalších možností. Možná měla více poslouchat hlas své krve, jako na debutovém albu. S Folklore se přes něj nedostala.
Nelly Furtado: Whoa Nelly!
Kanaďanka portugalského původu Nelly Furtado na sebe upozornila, když si ji pro část svého turné vybrali U2. Její debut Whoa Nelly! je ukázkou, jak se proměnil svět písničkářek. Nehraje na kytaru, ale inspirována hip hopem využívá ve svých písních hodně elektroniky.
kráčí podobnou cestou, jakou se před lety vydal Beck. Debut Whoa Nelly! však ukazuje, že když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Album nepřináší syrovou nahrávku vzniklou v domácím studiu, jednoduchou elektroniku nad hiphopovými rytmy doplňuje celá řada nástrojů. Vedle obligátní elektrické kytary, bicích a baskytary, také smyčce, žestě a místy i brazilské perkuse. Doprovod má často exotický nádech, protože Nelly Furtado neskrývá svůj původ, část písní zpívá portugalsky a místy se nechává doprovázet hráči, kteří mají v krvi fado.
Odhlédneme-li od poutavého balení, materiál není nijak objevný. Písničky jsou celkem běžné a nijak mimořádný není ani zpěv hlavní protagonistky. Její hlas není znělý a projev trpí řadou manýr od zdůrazňované zadýchanosti až po od Britney Spears okoukané stylizace do role holčičky s přidrzle rozvezlým hláskem. Nejpřesvědčivěji proto vyznívají skladby v portugalštině, kde Nelly Furtado zbytečně neexhibuje, působí dospěle a ne jako další z Lolitek, zaplavujících v posledních letech hudební scénu.
Nelly Furtado není žádná loutka pohybující se podle toho, jak producenti tahají za drátky, a své písně si skládá sama. Není ale ani žádnou následovnicí Anni DiFranco, která by se vyjadřovala současnými prostředky.
Alex Švamberk
Nelly Furtado: Folklore
Nelly Furtado: FolkloreUniversal Music, 50:34