Románem Podvolení si vysloužil pestrou škálu reakcí a lze konstatovat, že záměr vyprovokovat, a to ideálně kompletní čtenářstvo, se mu podařil. Vytvořil totiž Francii budoucnosti, v níž v demokratických volbách zvítězila islámská strana Muslimské bratrství.

Nový text se nepohybuje v takto velkém tématu, je spíše koncentrovanějším příběhem jedince, stárnoucího muže, který už nedokáže být ve svém životě šťastný a rozhodne se ho zcela opustit, utéci před ním, spálit mosty a zároveň ohledat svou minulost. Jak je u většiny Houellebecqových textů příznačné, nechává svého hrdinu volně rozjímat a vyjadřovat se k nespočtu témat, nechává ho odbíhat do nejrůznějších zákoutí minulosti a vzpomínek, kritizovat poměry ve Francii, společnost i byrokracii.

Příznačnou kontroverzi tentokrát podal v podobě explicitních sexuálních scén, jemnější čtenář by mohl být výjevem ženy kopulující se skupinou psů mírně zděšen, čtenář znalejší Houellebecqova psaní však překvapen pravděpodobně nebude.

Výpověď současného člověka

Hrdinovu analýzu dosavadního života a nemožnost cítit se šťastný lze do jisté míry číst jako výpověď současného člověka v současné společnosti, možná v současné Francii, v momentu, kdy může téměř cokoli, ale dlouhodobě ho neuspokojí nic – majetek, dobře placená, avšak nudou ubíjející práce, nádherná exotická žena, která zevšední a začne se po jeho boku nudit. Hrdina začne bažit po střípcích minulosti, chce zpět dávnou milenku i povolení kouřit ve všech hotelech.

Houellebecq neklesá ve své kvalitě a předvádí lingvistickou virtuozitu. Komponuje jedno sáhodlouhé souvětí za druhým, nahodile střídá témata, přičemž jedno vyplývá z druhého, aniž by vznikal nežádoucí myšlenkový dadaismus.

Méně sleduje svůj záměr provokace a více se snaží poukázat na to, co Francii a společnost jeho optikou trápí. Upozorňuje na rozdíly mezi lidmi ve městě a na venkově, mezi těmi, kteří mají teplá místa ve vedoucích pozicích, a těmi, kteří žijí „z ruky do pusy“.

Houellebecq je bezpochyby jeden z největších autorů současnosti. Není ale pro každého a čtení Serotoninu není prázdninovým kouskem pod slunečník. Je nicméně vynikajícím kouskem kvalitní literatury s tematickým přesahem a podnětným textem k dalším myšlenkám.

Michel Houellebecq: Serotonin
Odeon, překlad Alan Beguivin, 280 stran, 329 Kč

Hodnocení: 90 %