Článek
Před pár dny jste vydali nový singl Fantasy. Znamená začátek nové éry?
Halpern: Ano, vydáváme se za novým dobrodružstvím a vytvořili jsme si vlastní svět. Je odvážnější a víc epická. Tahle skladba je opravdu jen začátek něčeho nového. Po dokončení minulého alba Treehouse jsme plynule pokračovali v psaní, takže už máme připraveno mnoho písní, ze kterých máme opravdu velkou radost.
Hawley-Weldová: Máme přichystaný celý snový svět, který budeme postupně představovat. Máme už natočenou i celou řadu videí.
Poznali jste se před pěti lety na akci, kde jste oba vystupovali, a rychle jste si padli do oka. V podstatě okamžitě jste začali společně tvořit. Proč se vám spolu dobře pracuje?
Halpern: Myslím, že vzájemně respektujeme své hudební nadání. Ladíme dohromady, i když máme každý úplně jinou minulost. Dřív nás ovlivňovala jiná hudba a díky tomu je to plodná spolupráce. Oba máme jedinečnou představu a propojením vzniká tento projekt. Nehádáme se, líbí se nám nápady toho druhého. Potřebujeme se navzájem, aby vzniklo něco výjimečného.
Sofi Tukker vystoupí v Praze.
Co bylo na několika posledních letech, kdy spolu pracujete, zatím nejlepší?
Hawley-Weldová: To se takhle nedá říct, baví mě všechno. Společná tvorba je uspokojující, mám pocit, že během toho objevujeme, kdo vlastně jsme a co máme rádi. A koncertování v různých zemích světa a propojování se s publikem je krásné.
Máte za sebou úspěšný rok, odehráli jste víc koncertů než kdy dřív. Na co budete nejvíc vzpomínat?
Halpern: Určitě jsme měli víc práce než kdykoliv předtím. Těch zážitků bylo tolik, že jsem je všechny ani nestihl zaznamenat a mnoho okamžiků už si nevybavím. Vrcholem pro mě byl koncert na festivalu Lollapalooza v Brazílii. Atmosféra té akce mi vyrazila dech. A nezapomenu ani na večer, kdy jsme vystoupili v The Tonight Show Jimmyho Fallona. A i letos už máme krásné zážitky, z cen Grammy například.
Vaše písně byly užity v kampaních Applu či videohrách FIFA. Co pro vás bylo důležitým milníkem, který pomohl vaši hudbu dostat k širšímu publiku?
Halpern: Já spíš měl pocit, že rosteme postupně, než že by v nějakou chvíli došlo k zásadnímu skoku. Koncertujeme od té doby, co jsme se seznámili. Hráli jsme v různých městech, a když jsme se tam vrátili, přišlo na další koncert víc lidí. Z posledních řádků festivalových programů jsme se propracovali výš.
Hrajete na čím dál větších pódiích. Museli jste si na to zvykat, nebo je vám na pódiu jednoduše dobře?
Hawley-Weldová: Já si naše vystupování na začátku popravdě tolik neužívala, protože jsme se snažili vypadat hrozně v pohodě a důležitě. Začalo se mi to líbit až ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že se můžu uvolnit, být sama sebou a prostě se jen bavit. V tu chvíli jsem si koncertování začala užívat. A to, že jsou pódia větší a větší, je jen bonus.
Halpern: Oba jsme měli určité zkušenosti s publikem. Sophie hrávala akusticky v kavárnách a já hrál basketbal. Sport je sice něco jiného, ale také je to svým způsobem vystoupení. Tvrdě pracujete, a pak jdete hrát a chcete to předvést. Koncertování pro mě bylo od začátku stejně zábavné jako hrát basketbal.