Hlavní obsah

Československý beat festival s velkým žánrovým rozptylem

Právo, Jan Šída

Ve velkém sále pražské Lucerny se v neděli 16. prosince uskutečnila první část Československého beatového festivalu 2018, který navazuje na tradici podobných akcí z šedesátých let minulého století. Podtitul Koncert legend odkazuje k tomu, že většina účinkujících se již dávno stala kultovními hudebními veličinami.

Foto: Jan Šída, Právo

Skupina Progres 2 v Lucerně.

Článek

Kladem festivalu bylo, že organizátoři pozvali kapely, které k rockové hudbě přistupují z různých stran. Fanoušek si na jednom koncertě mohl užít vedle sebe blues, hard rock, klasický beat, dřevní rock´n´roll, kytarovku i art rock.

Druhé pozitivum představoval fakt, že nechyběly skupiny složené z mladých muzikantů. Pozvání přijaly dvě nejúspěšnější kapely soutěže Rock pro tento rok bratislavští The Gang a Karol Komenda Group ze Slovenska. První soubor sázel na syrový hard rock, který tlačil kupředu výrazný vokál zpěvačky Dory. Druhá kapela sahala do klasických bluesových a bluesrockových šuplíků.

Foto: Jan Šída, Právo

Slovenský zpěvák Peter Lipa (uprostřed) stanul v čele Bluesbandu Luboše Andršta.

To, že mají hudebníci tuto muziku opravdu rádi, potvrdili i poté, co dohráli. Když na pódiu exceloval kytarový mág Luboš Andršt se svým Bluesbandem a zpěvákem Peterem Lipou za mikrofonem, seděli junioři jako žáčci v publiku a nábožně poslouchali přednášku pana profesora. Na druhou stranu v nich má Andršt důstojné následovníky, a může být tedy klidný. Kvalitní blues bude ve střední Evropě žít dál.

Na planetě Hieronyma Bosche

Melodický hard rock zastupovala skupina Markýz John. Zlí jazykové o ní vždy mluvili jako o vesnické tancovačkové kapele. Je třeba také poznamenat, že v dávných dobách hrála v pražské Lucerně na plesech, takže se na její pódium vrátila a uzavřela pomyslný kruh.

Stejně jako „slovenští Stones“ The Buttons, kteří pražské publikum zaujali už na konci šedesátých let. Na dobu zlatých beatových časů krátce zavzpomínal před jejich vystoupením i kytarista a zpěvák skupiny Olympic Petr Janda.

Na klasický rock´n´roll padesátých a začátku šedesátých let minulého století dal vzpomenout Pavel Sedláček se svou skupinou Cadillac. Proslulé skladby od Billa Haleyho či Elvise Presleyho sázel vokalista s obdivuhodnou jistotou a podařilo se mu roztančit i lidi v uličkách mezi sedadly. Ti, kteří se věnovali jen poslechu, se mohli mezi písničkami o rock’n’rollu leccos dozvědět, protože Sedláček o každé skladbě vyprávěl nějaký minipříběh.

Foto: Jan Šída, Právo

Pavel Sedláček zpíval staré rock´n´rolly doslova levou zadní.

Devadesátá léta reprezentovala skupina Tichá dohoda v čele s kytaristou Danem Šustrem. Většinu pozornosti si však uzmula pro sebe kytaristka a zpěvačka Zuzana Vintrová. Zaujala nejen vlající dlouhou kšticí, ale i zajímavým vokálem, který se chvílemi toulal kdesi po hvězdách.

V jiných časoprostorech se pohybovala i brněnská kapela Progress 2. Její klenutý art rock bloudil někde v mezigalaktickém prostoru a skupina vzala publikum s sebou na výlet až na planetu Hieronyma Bosche, aby jej posléze definitivně vrátila na matičku zemi.

Druhý díl festivalu se uskuteční dnes v pražské Lucerně od osmnácti hodin. Vystoupí skupiny Dybbuk, Abraxas, Garage, The Plastic People of the Universe a Jasná páka.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám