V posledních letech jste vždy před vánočními svátky projížděl naši zemi na turné. Ještě vás to neunavuje?

Vůbec ne, naopak si toho nesmírně vážím. Zcela zřetelně přitom deklaruju, že jsem nikdy neměl ambice stát se kulturní součástí českých Vánoc. Ono se to ale stalo a vánoční turné je toho důsledkem.

S kapelou přehodíme výhybku z letního hraní do divadelního prostředí a vyměníme skoro celý repertoár.

Vánoční turné stojí na písničkách z alba Sliby se maj plnit o Vánocích z roku 1996. Hrajeme jich dvanáct.

Nejdřív jich ale bylo jen deset, ne?

Ano, na původní desce je jich deset, ale později mě lidé z vydavatelské společnosti vyhecovali, abych ještě napsal další dvě. Ne že by mě pak nehecovali dál, ale už jsem se zlomit nenechal.

Každý rok jsou ve vánočních rotacích českých rádií zařazeny tři písně z toho alba – Sliby se maj plnit o Vánocích, Ryba rybě a A od těch časů. Jelikož si ale lidé doma tu desku pouštějí od začátku do konce, staly se všechny písně součástí Vánoc. Na koncertech vnímám, že se objevuje nová posluchačská generace, která má celé to album s magií Vánoc pevně spojené.

Janek Ledecký

Janek Ledecký

FOTO: Lucie Levá

Tři písně ve vánočních rádiových rotacích, to je vlastně takový malý zázrak.

Když jsem v roce 2015 točil v Anglii své zatím poslední album Na konci duhy, muzikanti, kteří tam se mnou točili, si o mně na internetu zjistili pár informací. Věděli, že jsem autorem muzikálu Hamlet, který je úspěšný i mimo naši zemi, a také to, že tři písně z mého vánočně laděného alba se hrají o svátcích v rádiích.

Byli z toho naprosto šokovaní. Říkali mi, že pro každého světového skladatele je sen mít alespoň jednu vánoční písničku, která se bude ve sváteční době každý rok hrát. A já mám takové tři. Myslím si, že mi tenkrát došlo, že to není nic samozřejmého.

Jaká byla vaše cesta k pozici hitmakera a výrazného interpreta vlastních skladeb?

Nebýt mých vánočních písniček, asi bych se nikdy nedostal tam, kde jsem. Nejsem totiž typ interpreta klasického ražení. Ve skupině Žentour, se kterou jsem na prahu osmdesátých let začínal, jsem nejprve psal všechny texty a potom jsem zkusil skládat i hudbu. Když jsme s kapelou ve dvaadevadesátém končili, zjistil jsem, že jsem autorem všech textů a více než poloviny muziky. Mé první sólové album Na ptáky jsme krátký, které vyšlo v roce 1992, bylo tím pádem vlastně logickým východiskem. Byl jsem autorem hudby i textů a také jejich interpretem. A to mi už zůstalo. Možná mi to tenkrát moc nedocházelo, ale dnes, s odstupem času, to vnímám jako naprosto přirozený vývoj.

Janek Ledecký

Janek Ledecký

FOTO: Lucie Levá

Na turné vás letos bude doprovázet M. Nostitz Quartet. To je trochu jiný hudební svět, že?

Album Sliby se maj plnit o Vánocích bylo natočeno s Wihanovým kvartetem, se kterým jsem absolvoval první vánoční turné. Potom je vystřídal M. Nostitz Quartet a musím říct, že si velmi vážím toho, že se mohu na pódiu propojit se skvělými muzikanty, kteří se živí tím, že v Evropě a ve světě interpretují klasickou hudbu.

Řekněme si na rovinu, že smyčcové party v mých písničkách nejsou virtuózní. Když je ale zahrají virtuosové, je to senzační. Ve druhé polovině koncertu je nechávám zahrát jednu klasickou skladbu jako volnou jízdu. Je to velice silný moment celého večera, protože divadlem najednou zní klasická hudba interpretovaná na světové úrovni.

Náš divák je na ten moment už připraven, takže jakmile skladba dozní, následují ovace vestoje. Prostě je všechno, jak má být.

V roce 2014 vydala vaše skupina Žentour digitálně album nazvané 007. Je kapela stále funkční?

Natočili jsme album, které je ke stažení na serveru zentour.net, odehráli jsme asi dvacet koncertů a skončili jsme. Pochopil jsem pravdivost rčení o tom, že do stejné řeky dvakrát nevstoupíš. Vím už, že bych rád nahrával každou další desku s jinou sestavou muzikantů, kterou si sám vyberu, a budu sám sobě pánem.

Žentour pro mě každopádně znamená zásadních prvních deset let mé kariéry a zdroj písniček, ke kterým se na koncertech vracím a vždycky vracet budu.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: