Na další historický opus tvůrce oscarového Saulova syna se v Benátkách hodně čekalo. Nakonec se po novinářské projekci v sále ozývalo hlasitěji bučení než potlesk.

Saulův syn se vracel k holocaustu, nový příběh mladé osiřelé modistky se odehrává v Budapešti nedlouho před první světovou válkou.

„Snažil jsem se pochopit tu záhadu, jak se z éry pokroku stala éra sebedestrukce. Začátek dvacátého století se zdá vzdálený, přitom s námi pořád je. Filmaři nemají dokumentovat pouze současnost, ale zkoumat civilizaci,“ vysvětlil své záměry Nemes.

Hlavní hrdinku Soumraku opět neustále zblízka sleduje kamera v dlouhých záběrech. „Takový styl natáčení je docela sebevražedný, nemůžete spoléhat na střih, herci se hůře soustředí. Na druhou stranu nám takový risk dodal energii,“ popsal na tiskové konferenci maďarský talent. Velká část benátského publika se v jeho filmu nevyznala. Nemes nicméně věří, že některým divákům bude subjektivní vyprávění o tom, do jaké míry můžeme porozumět své destruktivní části, dávat smysl. Snímek se chystá i do českých kin.

České premiéry by se měla dočkat také novinka dalšího oscarového Evropana, režiséra Floriana Henckela von Donnersmarcka, proslaveného dramatem Životy těch druhých. Právě tomu se divácky vstřícný, vtahující snímek Werk ohne Author (Dílo bez autora) podobá. Ve třech hodinách, jež utečou jako při četbě dobrého románu, vypráví pomocí osudu jednoho páru i o traumatech německé historie.

„Původně to mělo být o opeře, do které dá autor všechno své utrpení, pak jsem narazil na postavu malíře, který se musí vyrovnat s požadavky nacismu a pak komunismu, jak má vypadat umění, a po emigraci na Západ musí najít sám sebe,“ uvedl Donnersmarck o filmu inspirovaném tvorbou Gerharda Richtera.

Klasické umění na scestí

Podle režiséra by umění mělo být vždy svobodné a jeho autoři by se při tvorbě neměli bát vyčlenění. „Docela mě trápí současný názor, že o určitých věcech mají točit jen ti, co je sami zažili. Umění je hlavně o empatii, nemusíte být součástí nějaké menšiny, abyste o ní mohli něco říct,“ myslí si filmař.

Na tiskové konferenci se svěřil i s názorem na moderní výtvarné umění, které protagonista filmu začne studovat. „V Západním Německu chtěli všichni po válce všechno vynalézt znovu, přišlo jim, že klasické umění nás dostalo na scestí. S vaničkou klasiky ale vylili i řemeslo. Moderní umění je tak plné nesmyslů. Mezi nimi se skrývají klenoty, které nám pomáhají vyrovnat se s historií,“ řekl.