Článek
Je to připomínka dějů starých osmdesát let a podivuhodně aktuálně mluví i k dnešku.
Autor se opírá o rozsáhlou historickou bibliografii rozebírající děje před začátkem druhé světové války. Připomíná slova Edvarda Beneše po podepsání mnichovského diktátu, že západní země spustily děje, které se nakonec obrátí proti nim. A budou mít dalekosáhlý dosah na proměnu nejenom evropské společnosti.
„Oni dnes nechtějí bojovat s námi za mnohem příznivějších podmínek; ale budou nuceni vést těžkou válku i za nás, když se my nebudeme moci bránit. Za to vše draze zaplatí. Já sám musím jednat tak, abych zachoval stát třeba jen do příští války,“ konstatoval v těch okamžicích prezident Beneš.
I pro čtenáře znalého dalších dějů působí jako detektivka soubor zpráv a diskusí z diplomatických zastoupení Československé republiky, Německa, Francie, Velké Británie, Polska i Sovětského svazu. Samozřejmě i úvah a rozhodnutí osob z říšského kancléřství.
Desítky osobností díky Rybasovi znovu pronášejí své představy, ultimáta i si obhajují důvody pro ustupování Hitlerovi. Autor vysoce hodnotí právě Beneše, který jako jeden z prvních stál proti tomuto nacistovi. Pro prezidentovu předvídavost a samozřejmě pro činnost v exilu ho nakonec prohlašuje za jednoho z vítězů druhé světové války.