Článek
Tvůrcův výtvarný záběr je široký, představuje se coby osobitý grafik, experimentální malíř i netuctový fotograf, jenž proniká všemi možnými výtvarnými styly a směry.
S takovou lehkostí umělec provází abstrakcí, zavede do zákoutí surrealismu, ukáže krásu čisté figurace, aby nakonec diváka postavil před halucinogenní koláže. Neznalý návštěvník by si snadno mohl myslet, že se ocitl na výstavě několika různých autorů.
Protože, jak už bylo výše uvedeno, se nejedná o chronologickou prezentaci, je divák vržen rovnou na cestu, na které se musí orientovat zcela sám. Určitou pomocí mu mohou být tematické oddíly (Beauties, Pouště, Koláže, Indirect Messages či Walls).
Sovákovým motivem je zobrazování města. Pomocí výtvarných prostředků reflektuje jeho metamorfózy napříč časoprostorem. K vidění jsou metropole v zamlženém inverzním oparu. Tajemná světla na rozostřeném horizontu připomínají pohled za soumraku na New York z Empire State Building (City II), jinde redukuje průmyslovou aglomeraci pouze na různobarevné geometrické tvary zdí (série Walls), aby diváka nakonec postavil před hotovou věc futuristických postindustriálních panoramat připomínajících propletence ocelových ingotů (Hutě – Panorama).
Z obrazu Eikon II na nás hledí hlubokýma očima osudová žena.
Suchá jehla Deštníky po Eiffelovkou vyvádí z abstraktní říše do města hmatatelné situace. Lidské tváře jsou skutečnými lidskými tvářemi a Eiffelova věž má typické znaky dominanty Paříže. Na oleji Eikon II už divák hledí do hlubokých modiglianovských očí krásné dámy v černém roláku a klobouku. Jako by do něho vstoupila femme fatale nebo sám osud.
Ten ovšem neurvale vstoupil do života Pravoslava Sováka 21. srpna 1968 na pásech sovětských tanků. Na oleji Srpen jede ulicí jen jeden jediný osamocený kovový stroj špalírem lidí. Nad nimi visí černá vlajka a na ní bílý srp a kladivo. Vlajka pirátů se zkříženými hnáty, vlajka nájezdníků, desperátů a lupičů. Symbolika tohoto díla je až zdrcující.
Výtvarník, jenž byl u nás mimo jiné asistentem malíře Jana Zrzavého na Pedagogické fakultě v Olomouci, odešel následně do Německa a nakonec se usadil ve Švýcarsku. Proto se stal známějším i slavnějším v jiných zemích a u nás o něm ví méně lidí. Nejvyšší čas splatit dluh.