V posledních letech se historické centrum města vylidňuje. "Je třeba se ptát, jestli vylidňování centra má nějakou spojitost třeba s UNESCO," uvedl ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč. Nastínil tak téma, kterým by se konference měla mimo jiné zabývat – co Praze dává a bere skutečnost, že je historické centrum města zapsáno na seznamu. Při rozvoji města se mnohdy objevuje konflikt mezi ochranou starého a budováním nového, dodal Boháč.

"Já bych byl rád, aby to, že Praha je na tomto významném seznamu, nebylo bráno jako automatické. Jak těžké je na seznam se dostat, tak jednoduché naopak je z něj se dostat," řekl radní pro kulturu Jan Wolf.

Na hlavní dny konference je připraveno několik panelů, na kterých promluví představitelé hlavního města, umělci i zahraniční hosté.

Výročí s knihou i výstavou

Odbor památkové péče pražského magistrátu připravil k výročí knihu Praha světová aneb Devět rozhovorů o historickém centru hlavního města. Mezi osobnostmi, které prezentují určitý úhel pohledu na metropoli, je například historik Václav Ledvinka, diplomat Michal Beneš, urbanista Jan Sedlák nebo botanik a filozof Jiří Sádlo.

Pořadatelé konference vydají také brožuru s názvem Pražská plodinová burza a její osudy, která se vztahuje k historii dnešní Nové budovy Národního muzea.

Od pondělí 20. listopadu do 11. prosince je na Václavském náměstí k vidění výstava Praha NErealizovaná, která prezentuje výběr zajímavých nerealizovaných projektů i alternativních soutěžních staveb z 19. a 20. století. Mezi návrhy jsou i takové, které jsou spíše manifestem nebo utopií.

Praha byla zapsána na seznam UNESCO 4. prosince 1992. Pod ochranou je historické jádro o rozloze 866 hektarů, které zahrnuje Pražský hrad a Hradčany, Malou Stranu včetně Karlova mostu, Staré Město s Josefovem, Nové Město a Vyšehrad.

Celosvětově je na seznamu UNESCO 1073 památek. Dvanáct z nich je v České republice. Kromě historického jádra Prahy je to například vila Tugendhat v Brně, historické zahrady v Kroměříži, Kutná Hora, Lednicko-valtický areál nebo morový sloup v Olomouci. Na seznamu nehmotného kulturního dědictví je slovácký verbuňk, masopust, sokolnictví, jízda králů či české loutkářství.