Článek
První dva díly sice s postavami filmového hitu 90. let také trošku souvisely, reálně ale byla atmosféra úplně jinde a diváci mohli být poněkud zmatení. I v recenzích se projevovaly jisté rozpaky nad rozmáchlou, předlouhou a unylou rodinnou kronikou.
Dobrá zpráva zní, že Nápadník je z trilogie jednoznačně nejvtipnější. Skutečně se přibližuje atmosféře Pelíšků, i když ji nemůže dostihnout.
Žánrově zcela spadá do komedie. Sledujeme rodinu vzteklého neurotika Jindřicha (Martin Finger), který přežil „nacistické kriminály“, ale na výchovu dospívající holky není absolutně vybaven. Naivní, slušná Dana (Anna Fialová) intenzivně prožívá svou prázdninovou lásku a hocha, se kterým ani nespala, poté zve na víkendy do Prahy. Jindřich ovšem nepřipustí, aby vesnický „nýmand“ vůbec překročil práh bytu.
Nesnesitelný vztekloun Jindřich (Martin Finger) terorizuje rodinu.
Nešťastná Dana doma trpí.
Mladý pár musí vydržet výstupy bláznivého otce.
Místo toho pošetilý otec láká chlapce ze slušné rodiny, vysokoškoláka a hlavně syna kamaráda. Není nic trapnějšího než rodiče dohazující dceři ženicha a toho Hřebejk zkušeně využívá. Trapasy se hromadí a vrství. Inteligentní nápadník pochopí, že o něj Anna nemá zájem, a chce odejít, ale otcové nesmyslně trvají na svém plánu. Zorganizují dokonce návštěvu plesu, kde Anna nuceně tancuje s budoucím inženýrem a sdělí mu, že je chudák, načež úslužný gentleman z dobré rodiny dámu hlasitě pošle do prd...
Hádky mezi Jindřichem, dcerou a manželkou (Aňa Geislerová) patří k tomu nejlepšímu, co Nápadník nabízí. Bonus představuje roztomilá malá holčička (budoucí Jindřiška z Pelíšků), která recituje protistátní básničky, a rozhodně také tlustá teta nenápadně žádající zpět dárky, které rodině dala.
Nápadník také ukáže, že Jindřich je i přes komično svých velkých plánů hluboce tragická postava českého filmu. Nešťastný, zničený člověk, kterému se život vzdálil, který neumí komunikovat s dětmi. Tragédie války z něj udělala psychicky labilního tyrana. Žije v minulosti, jen ze vzpomínek a setkání s kamarády.
Film má přijatelný rytmus, herci odvádějí dobrou práci a ani hlášky nechybí, i když se zdají být řidší než v Pelíškách. Nápadník má ovšem ještě jeden hendikep – není tu žádný Donutil, žádný Polívka, žádný Kodet. Tři herci, kteří udělali z hezkého scénáře Pelíšků geniální srandu. Nakonec přesto vyzní velice příjemně. Český divák si u něj možná uvědomí, že se vrací starý dobrý Hřebejk se svými hořko-směšnými rodinnými historkami. Takový Hřebejk, jakého míval rád.