Hlavní obsah

Britský zpěvák James Harries: Smysl svého fungování vidím ve skládání a živých koncertech

Právo, Jaroslav Špulák

V Praze usazený britský zpěvák James Harries odstartuje 13. listopadu v Sušici své středoevropské koncertní turné. Představí se při něm i v Rakousku a na Slovensku a uzavře ho 16. prosince. Současně vydává EP Recorded Live in Bratislava, které je záznamem live sessionu s kapelou v bývalém studiu Slovenské televize. Jeho součástí jsou cédéčko, notové záznamy skladeb, plakát, trsátko i samolepka.

Foto: Julie Vrabelová

James Harries vyráží v pondělí na koncertní turné. Začne v Sušici a úterý se představí v Jablonci nad Nisou.

Článek

Po předloňském vydání alba Until the Sky Bends Down jste řekl, že už žádnou další desku nenahrajete. Může vůbec hudebník takto uvažovat?

Takový pocit mám po každé vydané desce. Nahrávání je vždy velmi dlouhý proces, ale realizace alba Until the Sky Bends Down byla ještě delší než kdy předtím. Není to jen psaní písniček, ale také výběr těch, které natočím, výběr studia, shánění peněz, samotné natáčení, masterování desky, a když už se všechno povede, obavy, jak bude album přijato. Je to pro mě vždy vyčerpávající, tím spíš, když vidím, jak v poslední době prodej desek klesá.

Myslel jsem si tedy i tentokrát, že další deska nebude, protože jsem začal pochybovat o jejím smyslu. Smysl svého fungování vidím ve skládání a živých koncertech. Vystupuju po celé Evropě, jsem mnoho měsíců na cestách a naplňuje mě to. Jsem tedy spíš divadelní, ne filmový herec.

Foto: Julie Vrabelová

Přemýšlel jsem i o tom, jak bych případnou další desku vydal. A napadlo mě, že bych mohl vydat jenom notové zápisy písniček vytištěné na papíře. U nového minialba jsem to nakonec mimo jiné udělal.

Řekl jste v nadsázce, že jste spíš divadelní herec, tedy že raději koncertujete, než nahráváte. Jste exhibicionista?

Koncertování mám moc rád, ale exhibicionista nejsem. Naopak, jsem docela introvert. Při vystoupení se ponořím do sebe a hudbou a zpěvem vytvářím atmosféru.

Na co myslíte?

Nemyslím na nic. Jen si někdy vzpomenu na okamžik, kdy jsem píseň psal. Neběží mi v hlavě film o jejím vzniku, je to jen jedna fotografie, jeden okamžik.

V Bratislavě jste nedávno nahrál pětipísňové minialbum, čímž jste své rozhodnutí změnil. Jak k tomu došlo?

Oslovil mě slovenský kamarád Ižďo Ižďinský, který mě na turné, na němž jsem byl loni, po jednom koncertě pozval na kávu a řekl mi, že společně se dvěma lidmi z bratislavského studia RealMusicHouse má plán nahrát živě kapely v bratislavském studiu a vydat záznam na minialbu s názvem Supernova Sessions. Chtěli pozvat pět skupin z různých středoevropských zemí a já měl být za Českou republiku, byť jsem Brit, který žije v Praze.

Nabídli mi, že mohu být dva dny ve studiu a točit, co budu chtít. Původně jsem si myslel, že nahraju jen demosnímky, ale když jsem byl v Bratislavě a velké studio, které je v bývalé budově Slovenské televize, jsem viděl, objevil jsem skvělý prostor.

Zvukaři Robert Pospis a Martin Sillay do něho museli přenést vlastní mixážní pult a vybavení z menších studií a já se rozhodl, že by byla škoda hrát tam sám. Pozval jsem tedy celou kapelu.

Jak jste stihli nahrát pět písniček za dva dny?

My na to ve finále měli jenom jeden den. Vyrazili jsme dodávkou do Bratislavy, ale kvůli rozkopané dálnici D 1 jsme přijeli pozdě a první den jsme jen vše zprovoznili a udělali si krátkou zkoušku.

Ten areál se v sedm hodin večer zavíral, takže jsme museli odejít a připravovat se už jen v okolních hospůdkách.

Druhý den ráno v deset jsme začali nahrávat a v pět bylo hotovo. Poslední písničku jsme začali točit v 16.40 hodin. Potom jsme museli rychle balit, protože i ten den bylo otevřeno jen do devatenácti hodin.

Foto: Julie Vrabelová

Texty ke skladbám Sunlight Of My Heart a Don’t Close Your Eyes vám napsal irský básník a spisovatel Paul McMahon. Jde o zhudebněné básničky?

Už v minulosti mi pár textů napsal, ale vždy jsem mu posílal melodie plus téma nebo nějaká slova. Tentokrát jsem mu zaslal pouze melodie zahrané na klavír. Vzal to za své a poslal mi zpět dvě krásné básně. Já v nich pak pár vět lehce přebásnil, aby je šlo lépe zpívat.

Jeho texty jsou otevřené více interpretacím a musím říct, že každý anglicky hovořící člověk, který si je přečetl, z nich měl jiný pocit. To se mi líbí.

Jedna z písniček na albu bude součástí soundtracku polského filmu Plan B, který bude mít premiéru příští rok. Jak k tomu došlo?

To byla úplná náhoda. Když zvukaři Robert a Martin naši nahrávku v jiném studiu míchali, pracoval tam zrovna na hudbě skladatel, který k tomu filmu dělá soundtrack.

Z chodby prý slyšel část mé skladby a zeptal se kluků, co je to za píseň. Zároveň jim řekl, že patří do filmu Plan B, a kontaktoval mě s dotazem, jestli by ji mohl použít.

Řekl jsem, že může. O tom filmu ale mnoho nevím, jen to, že půjde o drama a režíruje ho úspěšná režisérka Kinga Debska, jejíž filmy jsou v Polsku velmi ceněné.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Výběr článků

Načítám