Pětice vzešlá z folkového lůna, z něhož vstoupila před šestnácti lety do hudebního světa, se v toku času dostala až do svobodných alternativních vod. Na svém posledním albu použila pro prohloubení svého zvuku elektronické prvky, které přibrala s mírou akorát tak nastavenou na to, aby se v nich neztratila muzikantská podstata.

Že si nedávno nechala od Stana Palúcha rozepsat aranže některých svých skladeb pro velký orchestr a následně se s takovým tělesem i koncertně spojila, není s ohledem na tvůrčí bezbřehost formace nic překvapivého. Ve Foru Karlín se pak ukázalo, že takového spojení funguje mnohem lépe v uzavřeném prostoru než na festivalech pod širým nebem.

Zpěvák Jan Unger při koncertu Zrní ve Foru Karlín.

Zpěvák Jan Unger při koncertu Zrní ve Foru Karlín.

FOTO: Lucie Levá

Zrní vystoupilo v první části koncertu s Filharmonií Hradec Králové, kterou dirigoval Stanislav Vavřínek. Jistě se pod dobrý výsledek spojení podepsalo i to, že Vavřínek takto vedl symfonické těleso doprovázející kladenskou formaci potřetí. Bylo patrné, že se na pódiu sešli lidé, které už vědí, co od sebe mohou očekávat.

A tak se zvuky nástrojů v rukou členů Zrní proplétaly s hrdými i pokornými plochami v podání filharmoniků a v akusticky velmi dobře vystavěném Foru Karlín to všechno drželo pevně pohromadě a působilo patřičně. V součtu to pak bylo více funkční než dechberoucí.

Zpěvák Jan Unger nadto potvrzoval, že jeho osobitý projev získal na potřebné jistotě a jeho hlas byl třetí klíčovým elementem ve vzájemně si notující sdělnosti všech umělců na scéně.

Po půlhodinové přestávce nutné na přípravu pódia pro samostatné vystoupení Zrní ve druhé části večera, se pak toto vrhlo střemhlav za zvukem, který prezentuje jako aktuální. K živým nástrojům v něm tu více, tu méně přilnuly předtočené elektronické stopy, a to vše ve výsledku dalo výrazu formace leckdy až elektrizující háv.

Houslista Zrní Jan Fišer ve Foru Karlín.

Houslista Zrní Jan Fišer ve Foru Karlín.

FOTO: Lucie Levá

Pravda, začátek jedné skladby musela po omluvě opakovat, protože cosi syntetického neplnilo svou roli, povšechně se ale potvrdilo, že vzpomínaná svobodomyslnost intuitivních hudebníků docela klidně souzní i s tím, co je v muzice takříkajíc chemické.

Kapela si ve druhé části večera užívala i velikosti pódia. Na první pohled se na něm sice trochu ztrácela, hudebně je ale zaplnila stejnou silou, jakou vehnala svou muziku mezi přítomné diváky. Hostující tanečníci v některých skladbách vlastně ani nebyli vidět, neboť jak si Zrní vychutnávalo velikost scény, zakrylo při tom i jejich choreografie, které se možná měly odehrávat na jedné straně pódia, přičemž ono mohlo být na té druhé.

Za zmínku jistě stojí projekce, které koncert doprovázely, scéna s obrovským písmenem „Z“ a koneckonců i desítky papírových vlaštovek, jež při poslední písničce základní části vlétly mezi diváky a v nadsázce nahradily konfety, které by skupiny více popové či rockové v tu chvíli použily.

Kmotrem alba Jiskříci se pak stal výtvarník Roman Týc.

Zrní

Forum Karlín, Praha, 11. října 2017

Celkové hodnocení: 85%

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: