V příjemných a nenásilných aranžích takto představují skladby, kterých je Hrůza autorem a jež se staly hity. I proto bylo důležité, aby byl vstup velkého hudebního tělesa do nich citlivý. Pokud by totiž narušil jejich původní přirozenost a lehkost, ztratily by kouzlo.

„Chci tímto způsobem připomenout dvacet let od zveřejnění prvního klipu s mou písní a mít zajímavý koncertní program k novému albu,“ vysvětlil Právu Hrůza.
Před dvaceti lety byl uveden videoklip k písničce Je v mý hlavě. Napsal ji už v roce 1994, když byl baskytaristou pardubické skupiny Anachronic. Poprvé ale vyšla v roce 1996 a o rok později k ní byl pořízen klip. To už psal většinu repertoáru pro kapelu Ready Kirken.

„Aranže pro spojení se symfonickým orchestrem byly připravené, jejich autorem je náš klávesista Karel Heřman. Musel je jen rozepsat do not, aby si je mohly orchestry připravit. V Karlových Varech hrál totiž jiný než na Colours, oba však řídil stejný dirigent – Martin Hybler. Shodou okolností pochází z Turnova, kde jsem se narodil i já. Je to příjemný člověk, který s námi do toho strašně rád šel,“ řekl Hrůza.

Před vystoupením na hlavní scéně Colours of Ostrava měli on a jeho kapela s Janáčkovou filharmonií jen dvě zkoušky. První byla den před koncertem v kulturním domě, druhá před vystoupením přímo na pódiu.

S filharmoniky v Rudolfinu

„To jsme si ale jen vyzkoušeli začátky písniček a složitější party. Filharmonici byli výborně připraveni a koncert pak proběhl podle představ, i když jsem při něm udělal nepříjemnou chybu. Hrál jsem na akustickou kytaru a ona mi trochu houkala. Gestem jsem se domlouval s pódiovým zvukařem, zatímco orchestr a kapela už hrály. Když jsem problém vyřešil, zjistil jsem, že moji kolegové už odehráli nějaké to kolečko úvodního motivu a já přesně nevím, kde v té písni jsou. Karel Heřman mi sice ukázal, že je vše v pořádku, ale já stejně začal později. Zatímco jsem pak stále zpíval sloku, orchestr začal hrát předrefrén. Divákům jsem se za to omluvil,“ uvedl s úsměvem Hrůza.

V tu chvíli si prý uvědomil, že pod pódiem je až třicet tisíc lidí a že možná ještě nikdy pro tolik najednou nehrál.

„S filharmoniky máme připravený repertoár na dvě hodiny. Na Colours jsme hráli jen šedesát minut, takže jsme byli nuceni některé písničky vynechat. Udělali jsme to tak, aby v programu zazněly ty, které jsem napsal ještě v devadesátých letech, také novější z mé sólové dráhy i ukázka z letošního alba Sám se sebou,“ řekl.

Z novinky zahráli mimo jiné duet Na rozcestí, jenž zazpíval se zpěvačkou Olgou Königovou. Chvíli před začátkem koncertu ji prý přesvědčil, aby s ním interpretovala i Kovbojskou, kterou s ním na album natočila Lenka Dusilová. Souhlasila a skladba v jejich podání v Ostravě zazněla.

„V Rudolfinu se mnou v duetech zazpívají Lenka Dusilová, Klára Vytisková i Olga Königová. Moc se na to těším,“ sdělil Hrůza.

Symbolický návrat do Ostravy

A potom ještě prozradil, že páteční koncert v Ostravě měl pro něho velkou důležitost. V červenci roku 2014 byl totiž těžce zraněn při incidentu ve Stodolní ulici, den před svým vystoupením na Colours of Ostrava. Bojoval tehdy o život.

„Ostrava pro mě ale dnes není spojená s něčím negativním. To město mám rád, vždycky jsem ho rád měl a nahrával jsem v něm tři desky. Žije v něm také spousta lidí, kterým důvěřuju. Není přece možné zanevřít na všechny kvůli tomu, že vám někdo ublíží. Mimochodem, na našem pátečním koncertu byl i pan primář, který mě tenkrát po vážném zranění mozku operoval,“ prozradil Hrůza.