Její přípravě předcházel čtyřletý projekt podporovaný Grantovou agenturou České republiky, na němž se podílela řada odborníků a jehož výsledkem je kromě výstavy i reprezentativní publikace, která by měla záhy vyjít v české a anglické verzi.

Až po liberecké výstavě si člověk uvědomí, proč o Tkadlíkovi s takovým zájmem psal velikán českých dějin umění Vincenc Kramář, objevitel a sběratel Picassova kubismu

Tkadlík byl tvůrcem náboženských a mytologických obrazů, které mají blízko k nazarénismu. Nazaréni, nazýváni po prvních Kristových učednících, byli němečtí a rakouští malíři usazení v Římě, kteří chtěli v Itálii vytvořit nové náboženské umění. Inspirovali se příkladem starých mistrů, Dürer a Raffael pro ně byli určujícími veličinami. Kromě náboženství Nazarény lákala i romantika minulosti, tíhli k rytířskému středověku a ke krásnému umění gotiky.

Madona s Ježíškem a malým Janem Křtitelem v soukromém majetků dokládá v tomto detailu malířské mistrovství Františka Tkadlíka.

Madona s Ježíškem a malým Janem Křtitelem v soukromém majetku dokládá v tomto detailu malířské mistrovství Františka Tkadlíka.

FOTO: Peter Kováč, Právo

Tkadlík se sám hlásil mezi nazarénské malíře, ostatně důvěrně poznal jejich tvorbu během delšího pobytu v Římě, ale přímo nebyl členem jejich sdružení. Jeho povaze vyhovovalo umění poklidné, nedramatické, estetickou krásu spojoval s pocitem harmonie, vyváženosti a klidu.

Malíř se ve svých madonách držel příkladu Raffaela a Leonarda da Vinci, v pašijových scénách Giovanniho Belliniho. Zaujali ho také malíři boloňské barokní školy. Výstava prokazuje, že Tkadlík byl vynikající kreslíř. Na výstavě jsou představeny jeho skicáky, které mj. obsahují kresby z cest, záznamy myšlenek, výpisy z knih nebo výtvarné citace jeho uměleckých vzorů.

Ztělesnění Tkadlíkova uměleckého ideálu představuje na výstavě Madona s přeslicí, která výrazně ovlivnila malíře Josefa Mánesa, v jehož majetku se nacházely četné Tkadlíkovy kresebné studie. Obraz je dnes ve sbírce Národní galerie, podobně jako řada dalších umělcových vrcholných děl. Zajímavé ovšem je, že jedna z nejpůsobivějších maleb na výstavě – Madona s Ježíškem a malým Janem Křtitelem – se dosud stále nachází v soukromém majetku.

Tkadlík byl oblíben u aristokratických kruhů, zejména pracoval pro rodinu Černínů. Pro své šlechtické mecenáše vytvořil řadu zajímavých dětských portrétů, což není téma právě lehké, když se má propojit portrétní věrnost a dětská naivita.

Maloval také obrazy z národních dějin, dokonce tím zaujal i Františka Palackého, který jeho obrazy obdivoval, nechal se od něj portrétovat. Palacký Tkadlíka považoval za horlivého Slovana a cenil si jeho neobyčejné vzdělanosti. Kontakt s národní elitou dokládá v Liberci nádherný portrét Josefa Dobrovského, filologa, historika a zakladatele slavistiky v českých zemích. Vrcholným příkladem české nábožensko-historické malby 19. století se pak stal Tkadlíkův často reprodukovaný obraz Sv. Václav a Ludmila při mši.

Kontakt Františka Tkadlíka s národní elitou dokládá v Liberci nádherný portrét Josefa Dobrovského (detail malby).

Kontakt Františka Tkadlíka s národní elitou dokládá v Liberci nádherný portrét Josefa Dobrovského (detail malby).

FOTO: Peter Kováč, Právo

František Tkadlík byl považován za jednoho z největších talentů českého umění. Není náhodou, že v říjnu 1836 se stal ředitelem pražské Akademie výtvarných umění a pustil se do výrazných změn v tehdejší zkostňatělé akademické výuce. Moc času mu ale nezbývalo, zemřel v lednu 1840. Na jeho dědictví se zcela nezapomnělo. I v současném umění má velkého následovníka, kterým je Jan Knap, jenž je vedle Jiřího Georga Dokoupila a Milana Kunce jedním z nejúspěšnějších českých malířů v Německu.

Až po liberecké výstavě si člověk uvědomí, proč o Tkadlíkovi s takovým zájmem psal velikán českých dějin umění Vincenc Kramář, objevitel a sběratel Picassova kubismu, nebo Eva Petrová, teoretička nové figurace 60. let. Škoda jen, že se výstava neopakuje v Národní galerii v Praze, kde původně měla být v Salmovském paláci, ale přednost tam dostala téměř dva roky trvající výstava o Chartě 77.

František Tkadlík
Oblastní galerie Liberec, do 18. června, út–ne 10–17, čt 10–19 hodin

Celkové hodnocení: 85 %